Kdo skutečně selhal po střelbě na Filozofické fakultě? Víme to. Ale až letos
Publikováno: 21.12.2024
KOMENTÁŘ / Je to jedna z těch událostí, u níž si nejspíš každý z nás bude pamatovat, kde byl, když se o ní dozvěděl. Lidská zrůda zabíjela nevinné – nejprve v Klánovickém lese, pak v Hostouni a nakonec v budově Filozofické fakulty UK. Zmařené životy nevinných lidí, jejich rodin a blízkých, šok, bolest, strach. A vzápětí také přemýšlení nad tím, co bylo špatně. Některé soudy byly fascinující. Skutečné selhání ale přišlo až nyní, rok po tragédii. Jistě i laskaví čtenáři četli mnoho rádoby zasvěcených sdělení o tom, co bylo špatně. Teď není řeč o policii, ale o novinářích. „Seriózní“ radilové přesně věděli, o čem by ve chvíli, kdy podobná nečekaná událost probíhá, psali právě oni. Pokud se někdo nedržel jejich názoru, byl to bulvárista, který se honí za čteností, což je strašný hřích. Názor měli úplně všichni, studenti žurnalistiky o tom vytvořili dokonce tklivý dopis. Kdyby nešlo o tak strašnou tragédii, mohli bychom se snad i pousmát. Chyby se dějí, protože takováto věc je naprosto ojedinělá (naštěstí), nečekaná a nikdo z nás novinářů není neomylný. Ti, kteří jsou oddaní své práci, ale vědí, že na prvním místě mají povinnost veřejnost informovat o tom, co se děje, ať se to někomu líbí nebo ne. To je prostě naše práce. Rozhodně se nedá říct, že by se v médiích stalo před rokem něco zásadně strašného či odsouzeníhodného. Informace přicházely, bylo nutné je zpracovávat a předávat dál, nebylo možné předstírat, že ve světě plném chytrých telefonů neexistují autentické fotografie či videa, ačkoli…