Kdo stojí na straně Teheránu? Trumpova Amerika hledá poučení z íránské geopolitické lekce
Publikováno: 24.6.2025
KOMENTÁŘ / Působilo to trochu jako by byl americký prezident ve vleku událostí. Podle amerických médií ještě před izraelským útokem Trump Netanjahuovi podobný krok spíše rozmlouval. Nicméně Izrael se nakonec k úderu odhodlal i bez USA a Trump se nakonec přidal. Teprve uvidíme, jestli nálety krom taktického přinesly i strategický úspěch, ale kdyby Trump chtěl, mohl by v celém tom zmatku najít několik důležitých poučení ve vztahu k Rusku a Ukrajině. Donald Trump a jeho nejtvrdší fanoušci z hnutí MAGA mají pocit, že americká bezpečnost je záležitostí pevných hranic. Hrozba, že by íránský teokratický režim mohl mít jadernou zbraň ale tuto pohodlnou představu zásadním způsobem narušila. Nejde samozřejmě o to, že by Teherán chtěl zaútočit jadernými zbraněmi na Ameriku. Nicméně pokud by dostal strategickou pojistku v podobně atomové bomby, bylo by daleko těžší bránit jeho regionálním ambicím. Izolacionistické instinkty amerického prezidenta tak možná napříště bude korigovat zkušenost, která jasně dokazuje, že bezpečnost Ameriky nezačíná u jejích břehů. Není to samozřejmě to samé, jako že pochopí, že globální problémy se nejlépe řeší se spojenci a že je tudíž potřebuje, ale šlo by o krok právě tímto směrem. Rusko jako spojenec, Rusko jako hrozba Je samozřejmě také nepřehlédnutelným faktem, že Rusko se minimáně rétoricky plně postavilo za svého spojence v Teheránu. Budiž to pro Trumpa lekce, že důvěra v to, že by mu snad Moskva mohla pomoct s Čínou, je naprosto mylná. Na Číně je přitom Rusko závislé ještě daleko více než na dodávkách íránských zbraní…