Kdy už bude mír? Kyjev útočí na Moskvu, rusko-ukrajinská válka směřuje k nestabilní přestávce
Publikováno: 23.6.2026
KOMENTÁŘ / Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj jsou otevřeni krokům k vyřešení rusko-ukrajinské války. Minulé pondělí to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump, který přicestoval do Francie na summit skupiny G7 a líčil tam své telefonáty s oběma politiky. Jak blízko či daleko je reálně k míru? O možnostech nastolení míru s Trumpem mluvil Zelenskyj tentokrát osobně i na summitu G7 ve francouzském Evianu. Ukrajinský vůdce hned upřesnil, že s americkým prezidentem dlouze hovořili „o válce a jejích kořenech, o možnosti vyřešit konflikt diplomaticky i o postojích partnerů Ukrajiny“. Zelenskyj si v této souvislosti neodpustil jedovatou poznámku o svých předchůdcích, především o svém bezprostředním předchůdci Petrovi Porošenkovi, který nějaké sympatie vůči němu rozhodně nechová: kdyby prý byli silnější, k anexi Krymu a následné válce až po její otevřenou fázi by vůbec nedošlo. Nejméně dvakrát za poslední měsíc o míru na dohled mluvil i samotný iniciátor konfliktu Vladimir Putin, což také ledacos naznačuje. Jak se ale na věc dívají evropští a třeba i američtí odborníci? Zajímavé v tomto ohledu jsou soudy německého historika Jörna Leonharda. Ten televizi RTV upozornil na fakt, že válka Ruska proti Ukrajině má hodně blízko k první světové válce – zejména v tom, že vleklé konflikty se urovnávají méně snadno než ty krátké. Rodí se z nich například nové technologie: za první světové války to byly ponorky a chemické zbraně, dnes zase dronová technika. Pokud jde o reálné vyústění konfliktu, je proto tento německý odborník velmi zdrženlivý. O tom, že by se Moskvě a Kyjevu podařilo vyjednat spolehlivý a trvalý mír, velmi pochybuje.