Kdykoli Američané ustoupili Moskvě kvůli strachu z „eskalace“, dopadlo to zle, píše ukrajinský analytik
Publikováno: 5.6.2023
"Oficiální Washington neustále nacházel pádné argumenty, když nebyl ochoten (z různých důvodů) poskytnout významnou pomoc v podobě vojenského vybavení, munice a podpory svým spojencům a přátelům," píše politolog a novinář Sergij Grabovskij v článku publikovaném na webu uaposition.com. "Hlavním argumentem byl odkaz na nebezpečí eskalace, neboť hrozba přicházela z Moskvy nebo jejích satelitů." Grabovskij připomíná, že obavy z reakce Moskvy se objevily už na počátku 50. let, kdy se mírová operace OSN v Koreji, vyvolaná agresivními akcemi Stalinovy loutky Kim Ir-sena, dostala do slepé uličky. "Mao Ce-tung, tehdy partner Moskvy, štědře zásoboval frontové linie čerstvými miliony lidí použitými jako 'kanónenfutr'. Američtí generálové požadovali po prezidentské administrativě použití taktických jaderných zbraní (v nichž měly USA oproti SSSR kolosální převahu) nebo strategické bombardování vojenských cílů konvenčními pumami (rovněž obrovská převaha) na čínském území (rezervy 'čínských dobrovolníků' a sovětské letectvo), ale Washington odmítl eskalaci na takovou úroveň, navzdory potenciálně značným lidským obětem. Doufalo se, že výsledkem bude historická porážka komunismu, nebo přinejmenším začátek jeho těžké krize a sebezničení," konstatuje politolog. V roce 1956 Spojené státy odmítly podpořit jak maďarskou revoluci, tak společnou vojenskou operaci Velké Británie, Francie a Izraele proti Egyptu, který se s podporou SSSR zmocnil Suezského průplavu, a to také s odkazem na nebezpečí eskalace. Britové a Francouzi z toho vyvodili vlastní závěry a urychlili realizaci vlastních vojenských jaderných programů. Smutný je případ Jižního Vietnamu. V roce 1975 Spojené státy nedodržely dohodnuté dodávky klíčových zbraní a finanční pomoci, což demoralizovalo armádu, ale také neprovedly ani evakuaci…