Když Násir sebral průplav Evropanům: Suezská krize, která pohřbila starý svět
Publikováno: 26.7.2026
HISTORIE / V létě 1956 učinil egyptský prezident Gamál Násir rozhodnutí, které během několika měsíců otřáslo celým Blízkým východem a definitivně ukázalo, že éra evropských koloniálních mocností se chýlí ke konci. Znárodnění Suezského průplavu mělo být symbolem egyptské nezávislosti a zároveň způsobem, jak získat peníze na stavbu obří Asuánské přehrady. Místo toho však přivedlo Egypt do války s Izraelem, Velkou Británií a Francií. A paradoxně právě vojenská porážka nakonec udělala z Násira jednoho z nejvýznamnějších vůdců arabského světa. Když Gamál Abd an-Násir 26. července 1956 vystoupil v Alexandrii před davem svých příznivců, málokdo mohl tušit, že jeho projev vstoupí do dějin. Egyptský prezident oznámil znárodnění společnosti, která provozovala Suezský průplav. Egypt tím převzal kontrolu nad strategickou vodní cestou spojující Středozemní a Rudé moře. Pro Násira to nebyl pouze ekonomický krok. Šlo o demonstraci suverenity a zároveň o jednu z nejvýraznějších ran zasazených evropskému kolonialismu na Blízkém východě. Pro Británii a Francii však bylo Násirovo rozhodnutí nepřijatelným útokem na jejich politické a ekonomické zájmy. A právě zde začíná příběh jedné z největších krizí studené války. Suezský průplav byl otevřen v roce 1869. Jeho význam byl od počátku obrovský. Lodě plující z Evropy do Asie už nemusely obeplouvat Afriku, což výrazně zkrátilo námořní trasu mezi Evropou a asijskými trhy. Průplav se postupně stal jednou z nejdůležitějších dopravních tepen světa. Zároveň se stal symbolem evropského vlivu v Egyptě a na celém Blízkém východě. Ačkoli Egypt získal formální nezávislost už v roce 1922, britský vliv v zemi zůstával značný. Britové měli dlouhodobě zásadní zájem…