Když se rozejde babička s dědou. Seriál Mozaika není hloupý, před kameru se vrací Karel Heřmánek
Publikováno: 15.6.2024
RECENZE / Na novácké videoplatformě Voyo byl rozehrán rodinný seriál Mozaika. Důvodů, proč bychom měli zbystřit, je několik. Ten první je epická velkorysost – vždy v úterý a ve čtvrtek budeme sledovat šestnáct hodinových dílů, jejichž duší je Alice Nellis, zkušená scenáristka, která dosud pracovala převážně pro „plátno“ (Buko, Sedmero krkavců, Revival). Realizace se ruku v ruce s televizí Nova ujala filmová produkce Lucky Man Films Davida Ondříčka, s nímž Alice spolupracovala na jeho posledním snímku Zátopek. Ta pro seriál získala řadu prvotřídních herců v čele s Karlem Heřmánkem, který se k filmovému či televiznímu herectví (nepočítáme-li epizodní roli v loňském koprodukčním Bastardovi v hlavní roli s Madsem Mikkelsenem) vrací po deseti letech. Paradoxně možná největším trumfem a atrakcí ságy by ale mohlo být zdánlivě neatraktivní téma, totiž osudy docela obyčejné české rodiny. Uprostřed vlnobití kriminálek má Nova ambici oslovit diváka nepřihlouplým a vcelku laskavým vhledem do života skupiny osudem spřízněných lidí, kteří se teď a tady, v Česku, potýkají s problémy, jež krouží kolem nás – přijetí stáří, mezigenerační solidarita, nevěra, problémy s penězi a podobně. Sama scenáristka k tomu řekla: „Je to příběh o rodině, o tom, že mít se rádi není vždycky lehké, ale v těch opravdu těžkých situacích to je to, co nejvíc pomáhá. Je to příběh o vztazích, které nemusí být vždycky jednoduché, což může být někdy drama a jindy zase komedie. Ale hlavně je to o tom, co všichni známe – že v životě se všechny žánry většinou mísí – a kdykoliv se můžeme zasmát, tak to pomůže.“ Starší pár vysloužilých učitelů (Karel Heřmánek a Taťjana…