Když Trump „vyjednává“ o Grónsku, v Číně a Rusku se radují. Co teď musí udělat Evropa i Česko
Publikováno: 18.1.2026
KOMENTÁŘ / Po vyhlášení hrozby zvýšení celních tarifů pro signatáře podpory Dánska vypukla samozřejmě trochu hysterická atmosféra včetně předjímání konce NATO a zániku transatlantické obranné spolupráce. Myslím, že je na místě trochu situaci rozebrat, co by měla učinit Evropa a co Česká republika. Hrozba obchodní a tarifové sankce naznačuje, že použití vojenské síly ze strany USA, čehož se všichni vážně obávali, není na stole. Ať je to již dílem preventivních vojenských kroků některých evropských zemí a vyslání vojenských posil do Grónska, anebo vnitřní debaty v USA, Bílý Dům se pro použití vojenské síly nerozhodl a zvolil obchodní a celní hrozby. To je nepochybně pro budoucnost NATO lepší varianta. Můžeme spekulovat o důvodech, ale v principu jsou vojenské a spojenecké vazby hůře manipulovatelné nad rámec tlaku, aby Evropané platili za obranu více a nakupovali americkou produkci i pro Ukrajinu. Ukazuje se také, že tyto spojenecké vazby mají pro USA vojensky, průmyslově a obchodně hlubší ukotvení a větší váhu než obchodní pohrůžky. A je také otázka, jak by se americké armádní složky k napadení posíleného spojeneckého Dánska stavěly. Grónsko není Venezuela ani Írán. Trumpova metoda aneb Čína si mne ruce Trump zvolil metodu, která je chybná či problematická, protože ve clech a tarifech je EU jeden celek a subjekt. Má co do činění s Evropskou komisí, zatímco chtěl mířit na jednotlivé státy. Ty ovšem semkne, protože mířil zejména na severskou větev EU, kde je podpora vlád veřejností vysoká a odpovídá i vysoké kvalitě života a hospodářské výkonnosti. Budou držet při sobě a…