Ke konspirační teorii svádí podezřívavost i alibismus, míní psycholog Špok
Publikováno: 14.11.2020
Během druhé vlny epidemie se konspirace šíří se stejnou intenzitou jako samotný virus. Podle psychologa Dalibora Špoka za jejich oblibou může být nejen nedostatečné vzdělání, ale i zkušenosti z mládí, optika vnímání světa nebo osobní křivdy. „Uvěření nějaké konspirační teorii umožňuje vnitřně zaujmout alibistické stanovisko,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.