Kellnerova PPF zruší letňanské letiště. Místo něj chce postavit novou "chytrou" čtvrť
Provoz sportovního letiště už podle vlastníků není dlouhodobě udržitelný. Změna využití území by měla otevřít a zprůchodnit dnes izolovanou oblast.
Publikováno: 17.6.2020
Provoz sportovního letiště a provoz leteckých škol uprostřed hustě osídlené městské aglomerace už podle PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera není dlouhodobě udržitelný. Změna využití území by měla otevřít a zprůchodnit dnes izolovanou oblast a zkrátit dostupnost některých strategických míst, a to včetně konečné stanice metra C.
V západní části dnešního letiště by měl nejprve vzniknout park o rozloze 15 hektarů, který naváže na dnešní Lesopark Letňany. V zeleném pásu podél území by měl vzniknout prostor pro řádově 150 000 metrů čtverečních sportovišť i novou cyklostezku, která se napojí na současnou infrastrukturu. V druhé části území pak bude během několika desítek let vybudována městská čtvrť s byty, obchody a službami, administrativními plochami či prostory pro letecký výzkum.
"Naší ambicí je navrhnout fungující městskou čtvrť, která bude vyváženým souborem všech městotvorných funkcí. Místo, kde budou lidé žít, pracovat, učit se, ale i žít kulturní život, nakupovat, relaxovat a sportovat. To vše komfortně, aniž by byli nuceni trávit čas dlouhými přesuny z místa na místo," uvedl Vladislav Minář, jednatel společností, které vlastní pozemky pod letištěm a které patří do skupiny PPF.
Na přípravě urbanistické studie využití celého území pracuje ateliér Qarta Architektura, který má například zkušenosti s oživením pražského Karlína. Urbanisté podle PPF dostali za úkol ve studii zlepšit dopravní situaci v území Letňany-Kbely-Čakovice, doplnit klíčové městské funkce a posílit infrastrukturu pro práci i bydlení.
Jednou z priorit je vybudování propojovací komunikace mezi Beladovou a Toužimskou ulicí, která by se stala objížďkou pro dopravou přetížené Letňany a Kbely. Plán počítá také s vybudováním koridoru pro městskou hromadnou dopravu, který by měl zásadně zlepšit dopravní připojení Kbel.
Minář dále uvedl, že součástí čtvrti by měly být také technologie pro hospodaření s užitkovou a dešťovou vodou, dále chytré systémy schopné optimalizovat dopravu, intervaly MHD i svozy odpadů nebo solární stěny k zachytávání energie a jejího následného využití.
Nová čtvrť by se podle vlastníků měla svým charakterem v budoucnu podobat například nové vídeňské čtvrti Aspern, která nyní vzniká na místě bývalého letiště.
Jde tak o další developerský projekt na výstavbu nové čtvrti na území Prahy. Jedním z nich je například za 5,5 miliardy Kč Sigma Modřany, kde společnost Central Group na pozemku o rozloze 89 tisíc metrů čtverečních postaví novou rezidenční čtvrť, která nahradí současný rozlehlý skladový areál.
Na místě bývalého nákladového nádraží v Praze na Smíchově pak developerská firma Sekyra Group projekt Smíchov City, kde by mohlo bydlet až 3300 lidí, dále je v plánu zhruba 190 000 metrů čtverečních ploch pro služby, nakupování a kanceláře. Součástí projektu jsou základní a mateřská škola a kulturní centra. Další projekty se chystají například u Masarykova nádraží.
O nezastavěných plochách, které sousedí s připravovaným projektem PPF, vede Praha spor se státem. Část z nich vlastní stát a část hlavní město, přičemž premiér Andrej Babiš (ANO) chce prostor využít pro stavbu areálu pro státní úředníky. K tomu nicméně potřebuje přesvědčit město, aby svoje pozemky na stát převedlo.
Vedení magistrátu pod vedením primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) se však tomu brání, odmítlo myšlenku "úřednického ghetta" a převedení pozemků na stát podmiňuje řadou podmínek, například finančním příspěvkem na dokončení městského okruhu.