Klášter v Doksanech: Perla, která se málem stala obětí socialistické „péče“
Publikováno: 14.12.2024
HISTORIE / V půli cesty mezi Litoměřicemi a Roudnicí nad Labem leží starobylé Doksany. Teprve druhý ženský klášter v našich zemích, v jehož zdech získala vzdělání také svatá Anežka Česká, založila Gertruda z rodu Babenberků se svým manželem, českým knížetem Vladislavem II. Zakladatelský pár zvolil pro novou fundaci poněkud nehostinné místo poblíž důležitého brodu přes řeku Ohři. Krajina byla močálovitá a plná komárů. Však také jedna z doksanských legend hovoří o tom, že Gertrudu zrazovali od úmyslu stavět právě zde. „Es kann dog seyn,“ prohlásila prý rozhodně kněžna, neboli: „Přece to může být.“ Dle této slovní hříčky měly Doksany získat své jméno. Scénu s urozenou zakladatelkou a plánem budoucího kláštera zpodobnil v 18. století Josef Redelmayer na stěně klášterního refektáře. K založení došlo pravděpodobně roku 1144, tedy před osmi sty osmdesáti roky. První premonstrátky, k nimž se připojily dcery z předních domácích rodů, přišly z Dünnwaldu v Porýní. V čele komunity stála převorka, klášterním představeným byl probošt, později opat. Největšího rozvoje se Doksany dočkaly ve 13. a 14. století. Klášter se dlouhodobě těšil přízni vládnoucího přemyslovského rodu a do jeho ochrany byly svěřovány šlechtické i královské dcery jako například Anežka, později svatořečená dcera Přemysla Otakara I. A zakladatelská dvojice? Kníže Vladislav (okolo 1110–1174), který se následně stal druhým českým králem, je známý dostatečně, méně už jeho manželská polovička. Gertruda Babenberská, první Vladislavova manželka, pocházela ze vznešeného rodu. Dědem byl císař Jindřich IV., nevlastním bratrem římský král Konrád III. a otcem budoucí patron Rakouska Leopold III. zvaný Dobrý, kanonizovaný roku 1485. Gertruda se s manželem angažovala v příchodu „moderních“ řeholních řádů…