Klausův exmluvčí šířil dezinformace na milionové dluhy. Investovala mladá Běloruska

#Domácí

Publikováno: 5.5.2022

Ruskou invazi na Ukrajinu oslavoval server Protiproud jako říznutí "skalpelem do vředu" s cílem "vyčistit hnisající ránu". Masakr civilistů v Buči označovaný svědky za dílo ruských agresorů připsal "ukrajinským nacistům". Obyvatele Česka se zase snažil štvát proti ženám a dětem prchajícím před válkou, vykresloval je jako "hordy" nebo "gangy". 

Na přání Vojenského zpravodajství je od dubna web zablokovaný. "Podílí se na hybridním působení ve prospěch agresivních kroků Ruské federace," napsali o něm zpravodajci, kteří chrání Česko před ruskými útoky. 

Petra Hájka, který za webem stál, označilo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám pod ministerstvem vnitra za hlásnou troubu Kremlu. Odkázalo na text, který někdejší mluvčí prezidenta Václava Klause přebral od fondu napojeného přímo na ruskou zpravodajskou službu SVR.

Protiproud je vedený na stejnojmennou Hájkovu firmu s obratem ve stovkách tisíc korun. Podle zjištění Aktuálně.cz a HN je ale jednou z provázaných společností a spolků, mezi nimiž se přelévají peníze. Hájek své podnikání odmítá komentovat. "Co je vám do toho? To je soukromý projekt," řekl do telefonu a zavěsil.

Podle pátrání Aktuálně.cz a HN ztrátové šíření myšlenek proruských dezinformátorů od roku 2018 platily neprůhledné firmy, za něž vystupovala tehdy sedmadvacetiletá Běloruska Alina Genrichovna Vaněčková. Na dotaz, odkud se peníze vzaly, odpověděla, že si to nepamatuje, a také položila telefon.

V Hájkově publikační síti zastupovala jako spoluvlastníka například firmu na zakládání svěřenských fondů, které mohou sloužit k zastření skutečných vlastníků. I pro samotného Hájka tato firma založila "Svěřenský fond pro rozvoj české nezávislé mediální scény", z něhož měl dezinformátor těžit. Stejná firma investovala i do alternativní kliniky jeho dcery.

Druhým Hájkovým obchodním partnerem byl vydavatel Zdeněk Doležal, přítel plukovníka ve výslužbě Zdeňka Zbytka, muže se silnými vazbami na Rusko. Jednu z knih, které Doležal vydal někdejšímu dlouholetému pracovníkovi komunistické rozvědky, společně se Zbytkem křtili v pražské pobočce Ruského střediska vědy a kultury, které zpravodajci označují za krycí organizaci ruských špionů.

Šíření dezinformací díky věřitelům

Vaněčková postupně prostřednictvím tří různých firem ovládala čtvrtinový podíl nakladatelství Česká citadela, které oficiálně vlastnil Hájek. V posledních letech kromě jiné literatury vydalo hned několik knih prominentním postavám proruské scény, kteří souběžně publikovali i na Protiproudu.

Jedním z nich byl někdejší velitel nacionalistické Zemské domobrany Aleš Přichystal šířící nenávist k USA a konspirační teorie nahrávající Rusku. Dále publicista Petr Žantovský, držitel vyznamenání od Miloše Zemana, kterého experti opakovaně obviňují z šíření dezinformací. Knihu pojmenovanou "Mediální krysy, aneb, Jak novináři manipulují" vydal v Citadele i slovenský prokremelský konspirátor Lubomír Huďo, do češtiny ji přeložil Žantovský.

"Tito lidé mají často velmi vřelý vztah k Rusku prezidenta Vladimira Putina a současně silné antipatie až nenávist vůči demokracii a společenství demokratických zemí," uvedl analytik Institutu pro politiku a společnost Roman Máca, který se české dezinformační scéně dlouhodobě věnuje.

Upozornil zároveň, že je důležité rozkrýt, kdo takové aktivity platí. "K financování své páté kolony na Západě využívá Putinův režim zpravidla různé neprůhledné a problematické finanční struktury. Vzpomenout můžeme Ladislava Kašuku placeného z peněz ruského oligarchy skrze běloruského prostředníka vydávajícího se za spisovatele," připomněl proruského blogera, zasaženého uzavřením blogu po výzvě zpravodajců.

Kolik Hájkova firma dezinformátorům za knihy vyplatila, není jasné. Sama ale výrazně prodělávala. Z poslední dostupné účetní uzávěrky za rok 2020 plyne, že od založení v září 2017 prodělala 15 milionů korun, v průměru pět milionů ročně. Za co vysoké sumy platila, z dokumentů vyčíst nelze. Vzniklé dluhy pokryla půjčkami.

"Ztráty kryla žena s ruským přízvukem"

"Byznysový model nedává žádný ekonomický smysl," zhodnotil to šéfanalytik protikorupční organizace Transparency International Milan Eibl po seznámení s hospodařením společnosti. 

Redaktorům Aktuálně.cz a HN se podařilo najít současného oficiálního majitele nakladatelství Václava Herinka. Na muže se 17 exekucemi a bydlištěm na úřední adrese radnice Prahy 17 přepsal Hájek podnikání loni v prosinci. Herink uvedl, že firmu Česká citadela koupil bez dluhů, Vaněčková podle něj předtím milionové ztráty vyřešila. On sám už nic vracet nehodlá.

"Kryla ty ztráty v podstatě. Potkali jsme se při převodu akcií - žena s ruským přízvukem, hezká blondýna. O dluhu 15 milionů nic nevím, to jsou dohody mezi panem Hájkem a touto společností," řekl reportérům. "On říkal, že měl dohody se zahraničím, co se týká peněz. Šly tam nějaké peníze, ale nevím odkud," konstatoval Herink. 

Křest knihy ve středisku ruských špionů

Vedle Vaněčkové měl Hájek ještě jednoho obchodního partnera, Zdeňka Doležala, který měl v nakladatelství desetiprocentní podíl. Reportérům se ho podařilo vypátrat doma. Tvrdí ale, že spolumajitelku své někdejší firmy vůbec nezná. "Nikdy jsem ji neviděl. Ani o té firmě nic nevím," uvedl.

Mluví o tom, že po něm chtěl Hájek jediné - aby vydával knížky autorů, které znal ze své předchozí nakladatelské činnosti. "O peníze jsem se nezajímal," dodal Doležal.

Informace o patnáctimilionových dluzích ve firmě s ročním obratem kolem tří milionů ho prý zaskočila. "Ani nevím, kam by ty peníze přišly. To je strašná suma. Na knížkách to prodělat nejde. On říkal, že to bylo propojené s dalšími společnostmi. Nevím. Ani mě to nezajímalo," dodal. 

Doležal je podle pátrání Aktuálně.cz a HN známým plukovníka ve výslužbě Zdeňka Zbytka, který má úzké vazby na Rusko. Společně navštěvovali i sídlo Ruského střediska vědy a kultury vedle Zbytkových kanceláří. Právě někdejšího šéfa tohoto střediska Andreje Končakova v roce 2020 Česko vyhostilo jako špiona. Tajné služby prověřovaly, zda v diplomatickém zavazadle přivezl jed k likvidaci protiruských českých politiků, BIS to nakonec vyhodnotila jako boj mezi ruskými rozvědčíky.

Na zrušeném webu střediska visel článek o křtu knihy dnes už zesnulého pracovníka komunistické rozvědky Olina Jurmana. V prostorách střediska, které podle zpravodajců slouží ke krytí ruských špionů, se při té příležitosti sešli v dubnu 2018 i Zbytek s Doležalem. Jeho tehdejší nakladatelství Brána publikaci nazvanou Vlastizrádce vydalo. Nazývala tak důstojníka komunistické rozvědky, který přeběhl k Američanům. Jurman pak začal publikovat v České citadele, když Doležal Bránu prodal. 

"Nedělám s Doležalem žádné projekty. Pár knížek jsem si možná koupil někdy z Citadely," uvedl nyní Zbytek.

Reportéři nahlédli do výpisů z jednoho z účtů, které Česká citadela používá. Plyne z nich, že se peníze částečně přelévaly mezi touto firmou a provozovatelem dezinformačního serveru Protiproud. 

Opakovaný vstup Bělorusky do prodělávající firmy 

Tři roky po sobě utrácela Česká citadela i sedm milionů korun. Během té doby se jako její téměř čtvrtinový spoluvlastník vystřídaly tři firmy ovládané oficiálně Vaněčkovou. Podíly držely prostřednictvím kmenových listů. Ty je možné snadno převádět, bez nutnosti úředního ověření podpisu. Není tak možné určit, zda je skutečně v mezidobí ovládala ona. 

"Vypadá to jako malé nakladatelství, ale firma hospodaří prakticky jen s cizími prostředky, které putují neznámo kam. Majetková struktura je postavena na jednokorunových podílech, na které jsou vypsány kmenové listy, a není možné zaručit, že majitelé nejsou bílými koňmi," uvedl analytik Eibl a nakladatelství přirovnal k Potěmkinově vesnici. 

Co vedlo mladou Bělorusku k investici do prodělávají české firmy, sama reportérům nevysvětlila. Ani to, kolik přesně společnosti, napsané na ni, investovaly. 

Na adrese v pražském Karlíně, kterou Vaněčková udává jako bydliště, se ji zastihnout nepodařilo. Sousedi reportérům řekli, že o ní nikdy neslyšeli. I její byt je napsaný na firmu, jejíž vlastníci jsou skryti za kmenovými listy.

"Asi si to už nepamatuji"

Investice do Hájkova dezinformačního byznysu rekonstruují Aktuálně.cz a HN z listin v obchodním rejstříku. Vaněčková se redaktorům ozvala poté, co kontaktovali jednu z firem, kde figurovala. Jakmile si vyslechla otázky na své investice, omluvila se. "Já už si to asi nepamatuji. Zavolám později. Teď nemůžu mluvit," odpověděla a položila telefon. Na další volání, ani zaslané písemné dotazy nereagovala.

Českou citadelu založil Hájek na podzim 2017. V následujícím roce pro ni získal investora, společnost Invest & Property Consulting (IPC). Vaněčková, ještě pod dívčím jménem Tsverko, se na sítích označovala za hlavní účetní. Reportéři dohledali, že zde dříve vystupovala i jako poloviční majitelka. Hovoří o tom i notářský zápis z roku 2019. Nyní recepční firmy potvrdil, že zde mladá Běloruska stále pracuje - jako členka nejvyššího vedení.

V roce 2018, kdy firma podíl v Hájkově nakladatelství získala , ale nebyla její vlastnická struktura jasná. Podle obchodního rejstříku ji ovládala stejnojmenná firma se sídlem v USA, kterou vlastnila další firma z daňového ráje na Seychelách. Její majitel dohledatelný není.

Jedním ze společníků ve firmách propojených s IPC je i Ladislav Vaněček. Stejný muž i zaregistroval původní internetovou doménu firmy. Vaněčka soud v roce 2018 poslal na 3,5 roku do vězení za podvod na otci miliardáře Karla Janečka.Nyní je na něj vedeno celkem 8 exekucí. "Manžel Aliny Vaněčkové nebyl a není koncovým vlastníkem IPC," tvrdí firma.

Smlouva, kterou mají redaktoři k dispozici, ukazuje, že spolupráce IPC s Hájkem byla širší. Už v roce 2017 založila firma pro Hájka svěřenský fond, kde bývalý prezidentský mluvčí vystupoval jako osoba s právem na majetek a výnosy. Není ale jasné, kdo majetek do fondu vložil a proč.

V následujícím roce investovala IPC do kliniky alternativní medicíny Fulcrum. Její jednatelkou a poloviční majitelkou je společně s IPC Hájkova dcera Erika, držitelka Bludného balvanu klubu skeptiků Sysifos za diskreditaci medicíny. Na dceru Hájek letos přepsal i samotný server Protiproud, na který Hájková přispívá.

Nynější šéf investiční rady IPC Jan Bártl reportérům tvrdil, že se Vaněčková na rozhodnutí poskytnout peníze Hájkově České citadele nepodílela. Udělali ho prý investiční experti společnosti. Objem poskytnutých peněz odmítl komentovat, investice se ale podle něj vydařila. Vydavatelství IPC v roce 2019 prodala firmě Target Investments. To se stalo v roce 2019. Na konci tohoto roku Česká citadela hlásila prodělek 10 milionů.

Čtvrt roku před transakcí se Vaněčková stala v Target Investments předsedkyní správní rady i statutární ředitelkou. Za čtvrtinový podíl v České citadele tak fakticky poslala peníze sama sobě. Krátce před jejím vstupem Target Investments bleskově vyrostla. Ještě v roce 2017 dle účetní závěrky nevyvíjela žádnou aktivitu. O rok později do ní někdo vložil téměř 70 milionů korun a v roce 2019 měla obrat více než 400 milionů. Se dvěma zaměstnanci.

Jako obor činnosti udávala pronájem nemovitostí, podle závěrky i katastru ale žádné nevlastnila. Dnes je napsaná na Bulhara Veselina Yancheva a figuruje v registru nespolehlivých plátců DPH. Hájkovo nakladatelství převedla na firmu Tias Alfa, jejímž udávaným vlastníkem byla přímo Vaněčková.

Investiční aktivity IPC z pozice jednatelky hned několika propojených firem spravuje Žana Valerjevna Malakova - realitní agentka s trvalým bydlištěm v ruském Nižnim Novgorodu.

Dluhy napsané na muže se 17 exekucemi

Koncem loňského roku získal Českou citadelu Herink a přejmenoval ji na Herilla Media. Na muže se 17 exekucemi své podíly převedli Hájek, Vaněčková i Doležal. Proč ji Hájek prodal, reportérům neřekl. Doležal firmu podle svých slov opustil, protože se nepodařilo uskutečnit slibované projekty a Hájkovi navíc došly peníze.

O finančních potížích mluví i nový majitel. Hájek s Doležalem mu údajně zatajili, že před prodejem nezaplatili některé faktury. "Jsou tu nezaplacené licence, ozývají se různí redaktoři, co nedostali zaplaceno. Bude to 200 až 300 tisíc," uvedl. Uvažuje prý, že Hájkovi firmu vrátí.

Pod jménem Česká citadela ale vycházejí další knihy. Poslední publikaci podle seznamu na knižních e-shopech vydala minulý týden. Firmě zůstala i stejná kancelář, v areálu ovládaném podnikatelem Emerichem Drtinou, vlastníkem nakladatelství Naše vojsko. Toho stíhá policie kvůli prodeji kalendářů s nacistickou tematikou. Hrozí mu 10 let vězení.

V Drtinově areálu jsou napsané i další firmy spojené s Hájkem. Například servisní firma Flex Press, do níž také investovala IPC, a která mimo jiné provozuje stránky České citadely. 

Českou citadelu jako vydavatele dál uvádí internetové stránky měsíčníku My míchajícího satiru s Hájkovými názory na Rusko a společnost. Jeho šéfredaktorem je Hájek. Na webu visí noticka, že kvůli nedostatku peněz přerušil magazín vydávání. Příspěvky na chod média mají čtenáři posílat přes Nadační fond Má vlast.

I ten má stejnou adresu. Vede ho Michal Semín, kterého Federace židovských obcí označila za antisemitu, když se v roce 2019 pokoušel za SPD dostat do Rady ČTK. Semín své texty plné konspiračních teorií dlouhodobě vydává na Hájkově serveru Protiproud.

V červenci 2019 se na stejnou adresu oficiálně přesunula i Strana práv občanů Zemanovci. Půl roku potom, co se Miloš Zeman stal podruhé prezidentem. Kampaň, která mu k tomu pomohla, částečně sponzorovali právě Zemanovci.

Financování strany obestírají pochyby. Aktuálně.cz a HN už dříve získaly svědectví bílých koňů, kteří dělali obchody s jejími sponzory. Transakce byly podle výpovědí z velké části jen fiktivní, s cílem okrást stát o desítky milionů korun na daních. Za sítí, která Zemanovce sponzorovala, stál právník blízký ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.