Klement Gottwald: Z nemanželského syna tyranem. Jeho konec byl symbolický
Publikováno: 14.3.2026
14. března 1953 zemřel první komunistický prezident Klement Gottwald. Pro komunistické hnutí byl jeho skon šokem, když se muselo vzpamatovat ze smrti Stalina o devět dnů dříve. Gottwald byl zodpovědný za bezpráví, které panovalo v Československu v letech 1948–1953, a především za politické procesy, kdy neváhal obětovat ani svého přítele Rudolfa Slánského. Gottwald byl předním činitelem komunistického hnutí. Vyučený stolař a nemanželský syn sice neměl formální vzdělání, ale v mládí hodně četl a vzdělával se. Působil v sociálnědemokratické mládeži a po skončení první světové války se začal angažovat v komunistickém hnutí. Nejprve na Slovensku, kde v podstatě řídil tisk a mnoho čísel napsal sám, poté se v polovině 20. let přesunul do Prahy, kde se začal výrazně prosazovat. KSČ se i přes zjevnou antisystémovost etablovala v politickém systému první republiky a v parlamentních volbách získávala stabilně okolo 10 % hlasů. Ve volbách v roce 1925 se umístila těsně druhá za agrárníky. Gottwaldův cíl: zbolševizování Gottwald v této době kritizoval vedení Bohumila Jílka a Václava Bolena, kteří podle něho nebyli dostatečně kompetentní řídit stranu, jež ztratila schopnost mobilizovat masy. Po Rudém dnu v červenci 1928 se dosavadní vedení KSČ ocitlo v defenzivě a pod tlakem tzv. karlínských kluků, ambiciózní garnitury mladých komunistických činovníků okolo 30 let, kteří usilovali o zbolševizování strany. Nicméně Gottwald a jeho společníci potřebovali podporu Moskvy a Komunistické internacionály (Kominterny). Tu zatím neměli, důvěře, byť s výhradami, se stále těšili Bolen s Jílkem. Na podzim 1928 se však poměr sil začal měnit ve prospěch tzv. levého křídla, tedy Gottwalda…