Klíčový summit o klimatu: Unie zpřísní emisní cíle, OSN varuje před ničivým obdobím
Šéfové vlád členských států EU ve čtvrtek a pátek rozhodnou o budoucnosti klíčové klimatické politiky.
Publikováno: 10.12.2020
Podle dostupných informací by nakonec navržený 55procentní cíl měl být schválen. "Dohoda je na dosah," oznámil před začátkem schůzky šéf unijních summitů Charles Michel. Podle informací deníku Aktuálně zpřísnění cíle na summitu v Bruselu podpoří také premiér Andrej Babiš (ANO). Ještě nedávno ho kritizoval a odmítal jako pro Česko nedosažitelný.
Zmíněné snížení se vztahuje na unii jako celek, hodnoty pro jednotlivé členské státy se budou teprve definovat v průběhu příštího roku. Předpokladem je, že pro Česko bude finální číslo nižší než 55.
Své "ano" česká vláda podmínila unijním souhlasem s rozvojem jaderné energetiky a finanční podporou pro využití zemního plynu. Podle předběžných závěrů Evropské rady, které má deník Aktuálně rovněž k dispozici, je EU ochotná vyjít Praze a dalším východoevropským zástupcům vstříc a zavázat se, že bude "respektovat právo členských zemí určit si svůj energetický mix a vybrat si nejvhodnější technologie".
Sektor výroby a využívání energie - tedy neautomobilová doprava nebo spotřeba domácností - v rámci EU vytváří tři čtvrtiny všech emisí. Ty přispívají k oteplování Země a tím k prohlubování klimatické krize. Proto dává smysl se v naplňování cíle zaměřit právě na energetiku.
Zemní plyn a jádro nicméně pro debatu o emisním cíli do roku 2030 nejsou zas tak relevantní. Na tom, že právě plyn by měl být jakousi "berličkou" při přechodu k obnovitelným zdrojům, je v unii shoda.
České jádro
Podle Tomáše Jungwirtha, experta na klimatickou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky, by měl být plyn do roku 2035 nahrazen obnovitelnými zdroji. Při jeho těžbě se totiž uvolňuje metan, který je pro klima ještě mnohem škodlivější než oxid uhličitý, a EU ho ve své legislativě jako "zelený" označit odmítá.
V případě jaderné energetiky je problém v načasování. Česko už nyní z jádra vyrobí skoro 40 procent veškeré energie, ještě zvětšit by tento podíl měla dostavba reaktoru v Dukovanech. Ten ale nebude v provozu dřív než v roce 2036. "Z mého pohledu je český postoj spíš rétorické cvičení a snaha udržet si suverenitu před domácím publikem než reálný způsob snižování emisí v příštích deseti letech," míní Kateřina Davidová, expertka z Centra pro dopravu a energetiku.
Na investice určené na takzvanou zelenou transformaci může Česko v následujících letech čerpat asi 280 miliard korun, a to jak z fondu určeného na obnovu po pandemii, tak z klasického víceletého unijního rozpočtu. Ten by měli schválit šéfové vlád ve čtvrtek v Bruselu. Z analýzy konzultační společnosti McKinsey vyplývá, že celkové náklady dosažení emisního cíle minus 55 procent do roku 2030 by pro Česko znamenaly asi 500 miliard korun. Ty se ale vrátí v podobě nových pracovních míst a rozvoje technologií.
Zatímco McKinsey ve své studii s využitím zemního plynu počítá, britský think-tank Ember dochází k závěru, že Česko by mělo vsadit rovnou na obnovitelné zdroje energie. Analytici se ale shodují na tom, že Česko může klimatického cíle dosáhnout relativně snadno, a to včasným uzavřením uhelných elektráren a tepláren a ukončením těžby uhlí. Náročnější výzvy naopak Česko podle expertů čekají během dosažení úspor spotřeby elektřiny v dopravě nebo zateplováním a renovacemi budov.
Skrytý problém: kůrovec
Premiér Babiš by měl zároveň na klíčovém summitu prosazovat, aby unie brala ohled na to, že se Česko nyní potýká s úbytkem lesů v důsledku "katastrofální kůrovcové kalamity". Země se kvůli ní dostala do situace, ve které místo aby lesy emise skleníkových plynů pohlcovaly, je uhynulé stromy naopak vytvářejí. "Do poloviny 20. let 21. století to bude deset megatun ročně," varuje McKinsey. Pro dosažení cíle do roku 2030 je proto podle konzultantů naprosto nezbytné lesy obnovit.
Paradoxně by v tuto chvíli pro Česko dávalo smysl přiklonit se na summitu ke koalici států, které se - na rozdíl od Prahy - obecně v rámci EU zasazují za co nejpřísnější klimatickou politiku. Patří mezi ně Nizozemsko nebo Finsko. Tyto země odmítají, aby evropský emisní cíl byl definován jako čistý (net). Znamená to, že od celkového objemu emisí, ze kterého se bude cíl 55 procent počítat, se odečtou skleníkové plyny, které z atmosféry "vysává" půda nebo lesy. "Reálně by tak Evropská unie měla snížit emise jen o 51 až 53 procent," míní analytička Davidová.
Smazat slovo "čistý" by pomohlo i Česku, které je v opačné pozici než většina zemí: započítání lesů jeho pozici ztěžuje, nikoliv usnadňuje. "Zatím jsem ale nezaznamenal, že by se někdo z českých zástupců k progresivnějším zemím přidal," míní analytik Jungwirth. Tyto státy jsou nyní v jasné menšině.
Nejvyšší čas
Evropská unie zdaleka není jediná, kdo se snížení emisí snaží prosadit - a ani nejambicióznější. Čína, dnes největší světový znečišťovatel (i když podle objemu emisí oxidu uhličitého v přepočtu na jednoho obyvatele stále méně "špinavá" než Česko), v říjnu prohlásila, že chce být klimaticky neutrální do roku 2060. Znamená to, že její čisté emise budou na nule, protože jich vyprodukuje jen tolik, kolik jich dokážou příroda a technologie z atmosféry zároveň i odstranit.
Jižní Afrika, Japonsko a Jižní Korea chtějí podobného cíle dosáhnout do roku 2050. S nástupem Joea Bidena do prezidentského úřadu se k němu vrátí i druhý největší znečišťovatel, USA. Nikdo z nich ale zatím cíle neproměnil v závaznou legislativu. Evropská unie by své vlastní právní dokumenty měla zveřejňovat v první polovině příštího roku.
Státy mají na podobné změny nejvyšší čas. Koronavirová pandemie sice letos srazí emise oxidu uhličitého o sedm procent oproti očekáváním, nijak ale nezmění celkový trend, který v tuto chvíli směřuje k oteplení planety do konce tohoto století o více než tři stupně Celsia, píše v nové klimatické zprávě Organizace spojených národů. Státy by proto svou pokoronavirovou ekonomickou obnovu měly spojit právě s důrazem na zelenou transformaci energetiky, průmyslu a dopravy, apeluje OSN. Jinak hrozí, že další nárůst teploty povede k ještě ničivějším obdobím sucha, požárů, bouří a tání ledu na zemských pólech i z ledovců v horách, než jakých jsme byli svědky dosud.