Kniha Lutyňské tango líčí polský protinacistický odboj na Těšínsku

Publikováno: 9.12.2023

Polský protinacistický odboj ve slezském Těšínsku mapuje na lidských příbězích výborná kniha Lutyňské tango od rozhlasové a televizní redaktorky Otylie Toboly, kterou s podporou Kongresu Poláků v České republice vydalo ostravské nakladatelství Protimluv. Kniha přibližuje na osudech obyčejných lidí polské, respektive česko-polské dějiny a představuje odpor Poláků proti nacistům na území českých zemí, který je méně známý. V tomto regionu se vymykal tím, že až na ten komunistický byl národnostně rozdělený na český a polský a ten druhý byl rozsáhlejší a pro Němce nebezpečnější. I velká část Poláků z Těšínska vstoupila do Armiji Krajowej (zemské armády), která v celém Polsku sdružovala asi 200 tisíc vojáků, kteří byli připraveni na vydání rozkazu zahájit otevřený boj s Němci. Jednalo se o největší odbojovou organizaci v Evropě a žádná česká jí nemohla konkurovat. Za svůj masivní odboj na Těšínsku, které se stalo po přepadení Polska Německem v září 1939 přímou součástí nacistické třetí říše, mnoho zdejších Poláků zaplatilo životem. Těšínsko, označované také jako Zaolší (podle řeky Olzy), bylo v říjnu 1938 připojeno k Polsku, a proto zdejší Poláci narukovali po vypuknutí války o rok později do polské armády. Někteří v jejích řadách padli, jiní se dostali do německého či sovětského zajetí. Na 350 z nich pak bylo mezi zavražděnými polskými důstojníky v Katyni a sovětských lágrech. Polští zajatci byli v komunistickém SSSR drženi ve svízelných podmínkách, v nevytápěných místnostech, s nedostatkem jídla a při výsleších krutě mučeni. Německé a sovětské zajetí se pro Poláky moc nelišilo.   Mnozí těšínští Poláci bojovali proti státům Osy…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace