Kníže, lesník, hostinský. Karel Schwarzenberg byl věrný zemi, která ho mnohokrát zradila
Publikováno: 12.11.2023
PORTRÉT / Zemřel Karel Schwarzenberg. Politická činnost jedné z nejvýraznějších osobností polistopadové éry se uzavřela již před minuými sněmovními volbami, kdy již znovu nekandidoval. Stále ale měl k současnému dění co říci. Jeho život byl kusem národních dějin i pozoruhodným příběhem. Je zarážející, jak ohromnou míru nenávisti vůči tomuto ušlechtilému člověku vybičovala proruská dezinformační média. Přesně v duchu bolševické propagandy z něj udělali nepřítele imaginárního všeholidu a zástupce cizácké šlechty. Zločinný inzerát „Nevolte Schwarzenberga“ z Blesku jej v roce 2013 před prezidentskou volbou lživě napadl, že hodlá vracet chalupy sudetským Němcům. Šlechtic, který se nestal prezidentem Je smutnou skutečností, že se Karel Schwarzenberg v naší nemocné společnosti, tolik poznamenané obdobím komunismu, nemohl stát prezidentem. Osudovým okamžikem, který veškeré jeho šance zhatil, byla chvíle, když upřímně v televizní debatě s protikandidátem Milošem Zemanem pravil, že Benešovy dekrety byly zločinem proti lidskosti. Byla to dobře nastražená past na člověka s nejlepší šlechtickou výchovou, který v takové zásadní věci na rozdíl od jiných politiků nehodlá lhát. Spíše je třeba považovat za zázrak, že pro něj hlasovalo 45,19 procenta voličů a obdržel 2 241 171 hlasů. Obhroublý populista Zeman získal o 476 tisíc hlasů více. Vévoda a okněžněný landkrabě Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu, okněžněný landkrabě v Kleggau, hrabě ze Schulzu a vévoda v Českém Krumlově se narodil v den, kdy si dnes připomínáme Den lidských práv, tedy 10. prosince, dva roky před válkou. Jeho rodina byla přitom obětí drastického omezování občanských i lidských práv, a snad i proto se pro Karla Schwarzenberga stala lidská práva celoživotním tématem. Ať…