Koho na podzim volit? Ptejme se stranických lídrů na obranyschopnost v časech ruské expanze
Publikováno: 9.2.2025
KOMENTÁŘ / Vede se řada debat o měnícím se mezinárodněpolitickém kontextu a nové geopolitice, a to nejen v souvislosti s gejzírem šokujících návrhů Donalda Trumpa. Ve hře je obranyschopnost Evropy, způsob jejího zajištění před dalším kolem ruské expanze, ale i prohlubující se rozpory v těchto agendách ve střední Evropě, které mohou vážně narušit další směřování Evropské unie. Kam se posune Česko? Diskutujeme existující názory, ale zejména rýsující se volební závazky našich parlamentních i dalších stran. Jde o varianty vývoje po volbách. Zatím zdaleka není jasno, kam kdo míří. V pozadí geopolitických debat je jednou z mála jistot, že potřebujeme navyšovat výdaje na obranu. A lépe to dělat a plánovat od nynějška než čekat na další šoky nebo chybná či ignorantská rozhodnutí. České výdaje na obranu Zažil jsem obojí v roce 2015 s návrhem navyšování obranného rozpočtu krátce po ruské okupaci Krymu a napadení východní Ukrajiny. Tehdy jsme byli na zoufalé úrovni 1,1 % HDP s hluboce podfinancovanou obranou. Navrhoval jsem na tehdejší poměry šokující navýšení na 1,5 % během tří let. Odmítl to jak ministr obrany Martin Stropnický, tak premiér Bohuslav Sobotka. Válka byla daleko a zaskočila nás až o sedm let později – špatně připravené. Dnes je paradoxně situace kvůli rusko-ukrajinské válce a Trumpovi v Bílém domě mnohem srozumitelnější. Výdaje jsme navýšili. Od letošních 2 % se ale budeme muset pohybovat dále směrem ke 3 % v příštím roce. Půjde o dalších přibližně 80 miliard korun. Rozpočtově se přitom pohybujeme v podmínkách, kdy zároveň s navýšením výdajů na obranu potřebujeme snižovat rozpočtový deficit a…