Komise opět ukázala na Babiše, hlubší problém se střetem zájmů v Česku ale nevidí
Česku se nedaří účinně potírat korupci a na nejvyšší vládní úrovni se potýká s případem střetu zájmů, vyplývá z výroční zprávy Evropské komise.
Publikováno: 20.7.2021
Mezi ně patří respektování nezávislosti soudců na vůli politiků, pluralita médií nebo právě předcházení střetu zájmů. Tedy situacím, kdy úředníci či politici, kteří rozhodují o přidělení peněz z eráru, jsou zároveň i jejich příjemci.
A právě v této kapitole nepřináší zpráva nic nového oproti prvnímu přehledu před rokem. Stejně jako loni i letos komisaři suše konstatují, že Česko řeší střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli jeho - dle českých i unijních orgánů - přetrvávajícímu vlivu na holding Agrofert. Dokument pouze dodává, že případ byl letos předán k šetření nově zřízenému úřadu unijního žalobce. Stejně jako loni zpráva Babiše explicitně nejmenuje, mluví pouze o "jednom případu v čele exekutivy."
Text ani nepřebírá závěr evropského auditu z jara letošního roku, který došel k tomu, že Česko má celkově slabý systém k předcházení a potírání střetu zájmů. Nejde tedy podle Bruselu o izolovaný případ Babiše, ale strukturální problém české státní správy.
Naposledy v pondělí také zaznělo téma střetu zájmů v souvislosti s českým Plánem obnovy po pandemii, u něhož hrozí zablokování části ze 180 miliard korun ze speciálního unijního fondu, pokud česká vláda neposílí odolnost ministerstev před přidělováním dotací firmám v majetku členů vlády.
Ani tento posun se do české kapitoly o stavu právního státu v EU nedostal. "Naše zpráva má preventivní charakter. Popisuje možné trendy, pozitivní i negativní, ale když už je tu problém, ten se řeší jinde," řekla k tomu v úterý místopředsedkyně komise Věra Jourová, která dokument zaštítila coby komisařka odpovědná za oblast právního státu a hodnot.
Podobně si dokument všímá, že Česko má rezervy ve zveřejňování majitelů médií, že dovolbu členů Rady České televize "provázely kontroverze" a že vláda prodlužovala omezení během pandemie covidu, aniž by pro to měla oporu v zákoně. "Celkově se konstatuje, že v Česku fungují brzdy a protiváhy a ústavní moci jsou vyrovnané, takže je to víceméně pozitivní zpráva," dodala Jourová.
Naopak - podle očekávání - nejhůř dopadly Polsko a Maďarskem. Jejich komisaři odmítli při úterním hlasování zvednout pro dokument komise ruku. Polsko pokračuje v právním boji s Bruselem, naposledy minulý týden se tamní ústavní soud vzepřel rozhodnutí jemu nadřízeného Evropského soudního dvora. EK kvůli tomu právě v úterý dala polské vládě měsíc času na nápravu. Když k ní nedojde, rozjede proceduru za porušení smlouvy už s hrozbou mnohamilionové pokuty.
"V případě Maďarska jde o to, že se nechce srovnat s univerzálními hodnotami, na kterých jsme se v Evropě shodli, jako je třeba ochrana menšin," řekla Jourová v narážce mimo jiné na nový maďarský zákon zakazující mluvit s dětmi o homosexualitě.
Právě kvůli oslabení právního státu v Polsku a Maďarsku - a částečně také kvůli evropským auditům v případě Andreje Babiše a Agrofertu - spěchaly loni bohaté státy EU s prosazením nové legislativy, která podvazuje vyplácení evropských dotací jeho jasným dodržováním.
Úterní zpráva proto sice nebude mít bezprostřední dopad na kritizované státy, stane se ale podle Jourové a jejího kolegy pro otázky justice Didiera Reynderse "zásadním vstupem" do hodnocení komise, jestli se má proti zemi zahájit řízení, na jehož konci by bylo až zastavení veškerého financování z Bruselu. Toto hodnocení nyní začalo. Verdikt, kterých zemí by se riziko ztráty evropských miliard mohlo týkat, by měl přijít letos na podzim.