Komu chybí sportující Rusové? Hokejové mistrovství juniorů ukázalo, že vlastně vůbec nikomu

Publikováno: 10.1.2024

NÁZOR / Minulý týden skončilo mistrovství světa juniorů v ledním hokeji. A jak se dalo čekat kvůli neúčasti ruských hokejistů se opět spustila vlna kňučení. Tedy jen na ruské straně. Nikomu jinému Rusové nechyběli. A to ani po sportovní stránce. Málokdy bylo k vidění tolik vyrovnaných, a nakonec překvapivých zápasů jako právě na uplynulém šampionátu, který hostilo Švédsko. Pro Čechy mělo nakonec příchuť bronzu, i když se ještě pár minut před koncem utkání s Finskem houpala medaile pomyslně na finských krcích. Pak ale přišla dvouminutová smršť a Finům zbyly oči pro pláč. A to doslova. Další uplakanou skupinou byli již tradičně Rusové a jejich věrní podporovatelé. Ti se o šampionátu vyjadřovali pohrdavě a byli si jisti, že jim byla „ukradena“ zlatá medaile. Předně je nutno poznamenat, že pokud jim někdo jakoukoliv medaili ukradl, byl to jejich fýrer Putin, na jehož válečné dobrodružství teď hokejisté, ale i další ruští sportovci právem doplácejí. Argument, že politika do sportu nepatří, zdiskreditovali sami Rusové už dávno, když ještě jako „vyslanci sovětského sportu“ za nadšeného hýkání i zdejších kolaborantů zaměňovali zisk zlatých a dalších medailí za jakousi nadvládu „socialistického tábora“. Že si často k vítězství pomáhali nečestným a podvodným jednáním včetně státem řízeného dopingu ponechme stranou. A dopování samozřejmě vesele pokračovalo i v době Putinovy vlády, jak ukázaly výsledky kontrol třeba po olympiádě v Soči. Ta měla být výkladní skříní „moderního Ruska“, ale stala se pouze a jedině ostudou, která do naha odhalila poměry vládnoucí v ruském sportu. Nebylo a není nic trapnějšího, než když nadopovaní ruští sportovci museli vracet medaile.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace