Komunista, spisovatel, odborář a bezcitný soupeř. Antonín Zápotocký zasvětil svůj život totalitě
Publikováno: 19.4.2026
HISTORIE / Do mozaiky předních komunistických činitelů musíme zařadit také Antonína Zápotockého. Tento komunista, odborář a „táta pracujících“ se smutně zapsal do historie především tím, že lhal o měnové reformě. V roce 1953 slíbil, že žádná měnová reforma nebude, ale hned následující den se stal pravý opak. Ke konci života však začal pochybovat o svých schopnostech a upadl v nemilost Moskvy. Zápotocký se narodil v roce 1884 v Zákolanech otci Ladislavu, který patřil k zakladatelům sociálně demokratické strany v českých zemích. Jeho syn se vyučil kameníkem, brzy jej ale zlákala politika. Působil v sociálnědemokratickém hnutí, nejprve v mládežnických organizacích, poté v odborech. Dnes bychom o Zápotockém řekli, že byl workoholik, což později potvrdila i jeho žena. Četl, psal, organizoval a řečnil. Neměl sice formální vzdělání, ale doplňoval si je samostudiem. Poté, co vypukla první světová válka, musel narukovat. Do civilu se vrátil v listopadu 1918. Na XII. sjezdu sociálnědemokratické strany začal plamenně horovat pro uskutečnění bolševické revoluce. Radikálem z povolání Zápotocký organizoval v roce 1919 tzv. dělnické rady, které měly postupně přebírat moc. Budoucí prezident se zapojil do činnosti marxistické levice, která chtěla přetvořit sociální demokracii na komunistickou stranu. V roce 1920 navštívil Sovětský svaz a měl možnost hovořit s Leninem. Ten na něj udělal velký dojem, stejně jako země, kde „zítra znamená včera“. Vrátil se ještě více utvrzen ve přesvědčení, že je třeba v Československu nastolit bolševickou diktaturu po sovětském vzoru. Komunistická strana však byla založena až v roce 1921. O rok později se Zápotocký stal jejím generálním tajemníkem.