Komunistická Čína jako společnost za zdí. Čemu slouží státní whataboutismus?
Publikováno: 4.10.2024
KOMENTÁŘ / V posledních deseti letech na západních sociálních sítích raketově vzrostl počet uživatelů, kteří mnohdy až agresivně „brání“ Čínu. Jednou z typických strategií je tzv. whataboutismus. Na jakoukoli kritiku Číny tito uživatelé reagují poukazem na podobné problémy někde jinde. Výrazní jsou v tomto západní influenceři, kteří přebírají strategii čínských představitelů a oficiálních médií, narůstá však i počet čínských influencerů se stejnou agendou. Jejich přítomnost na západních sociálních sítích je přitom sama o sobě symptomatická, protože tyto platformy jsou v ČLR zakázány. Jedná se tak buď o čínské uživatele žijící v zahraničí, nebo o osoby, které nelegálně „přelézají zeď“, tedy obcházejí „velký čínský firewall“ pomocí VPN. To je mezi mladými uživateli internetu běžná praxe umožňující přístup například k YouTube, Instagramu nebo X, kde často vyhledávají popkulturní obsah. Nedostatek informací ve „společnosti za zdí“ K řadě citlivějších informací se však čínští uživatelé vůbec nedostanou, pokud je sami aktivně nevyhledávají. Kvůli přísné cenzuře mladým lidem často chybí základní znalosti nedávné čínské historie nebo současných společenských či ekonomických problémů. Kromě cenzury se navíc i zde bohatě využívá whataboutismus. Mnozí z nich tak mají výborný přehled o problémech a historických křivdách mimo Čínu, způsobených například západním kolonialismem nebo globalizací, z domácího prostředí se k nim však dostávají pouze pozitivní zprávy. Peking na dlouhodobou kritiku porušování lidských práv, která se pravidelně objevuje ve zprávách mezinárodních organizací včetně OSN a své místo má i v oficiální zprávě o stavu lidských práv ve světě vydávané americkým ministerstvem zahraničí, již několik let reaguje vydáváním vlastní zprávy o „porušování lidských práv Spojenými…