Komunističtí justiční vrazi: Kdo překonal Urválka? Vyšla výjimečná čtysvazková publikace
Publikováno: 11.12.2024
Letos, právě 35 let od pádu komunistického režimu, jsme se dočkali publikace, která zevrubně popisuje justiční vraždy v československé gubernii sovětsko-ruského impéria. Ústav pro studium totalitních režimů a Nakladatelství Academia společně vydaly čtyřsvazkový knižní opus s názvem Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Autorský tým pod vedením historika Petra Malloty v něm na více než 3600 tiskových stranách zmapoval tragické osudy 232 lidí, jež komunistická totalitní diktatura poslala na šibenici. Unikátní publikace, která obsahuje značné množství pozoruhodných fotografií a reprodukcí archivních dokumentů, zároveň ukazuje, jak se proměňovaly metody vyšetřování komunistických bezpečnostních složek, často pod taktovkou sovětských poradců, přibližuje fungování tzv. třídní justice či nedůstojné zacházení s ostatky popravených. Zajímavé je i zjištění, že takřka polovina z nich se už za druhé světové války zapojila do hnutí odporu nebo byla vězněna z politických důvodů, takže lze hovořit o výrazné kontinuitě protinacistického a protikomunistického odboje. Tresty smrti a mučení Případy Milady Horákové či Heliodora Píky jsou veřejně známé. Ovšem kniha přináší i řadu opomíjených příběhů účastníků třetího odboje. Tragické byly například osudy manželů Josefa a Vlasty Charvátových, kteří se svou odbojovou skupinou plánovali státní převrat a v květnu 1949 se pokusili o ozbrojené přepadení věznice v Litoměřicích, aby osvobodili internované politické vězně. Po přestřelce byli zadrženi a v následném monstrprocesu čítajícím 98 obviněných byl Josef Charvát odsouzen k trestu smrti a téhož roku popraven na Pankráci stejně jako další dva jeho souputníci. Jeho manželka Vlasta, jejíž trest zněl na doživotí, byla ve vazbě krutě mučena, v důsledku čehož potratila. Zajímavým výsledkem…