Komunisty posedla myÅ¡lenka, že LichtenÅ¡tejnové museli být NÄmci. TÃm se pÅece zdůvodnà krádež
Publikováno: 6.11.2026
NÃZOR / Patriarcha komunistické publicistiky Jaroslav Kojzar se na serveru iportal24 pustil do obhajoby pováleÄné konfiskace majetku LichtenÅ¡tejnů. Jeho argumentace je charakteristická tÃm, jak svižnÄ pÅecházà od historických skuteÄnostà k úÄelovým závÄrům. Základnà teze je pÅitom jednoduchá. LichtenÅ¡tejnové podle nÄj byli NÄmci, za války se chovali jako NÄmci, a proto jim Äeskoslovensko jejich majetek právem zabavilo. VÅ¡echno ostatnà má pÅedem slátanou konstrukci podpoÅit. âLichtenÅ¡tejnové byli NÄmci. Hlásili se k nim za Rakouska, za Äeskoslovenské republiky i v dobÄ pomnichovské. Byli na to hrdÃ,â pÃÅ¡e Kojzar. Jenže právÄ tohle tvrzenà nenà takovou historickou samozÅejmostÃ, jak se autor tváÅÃ. NÄco jiného je nÄmecký jazyk, nÄmecké kulturnà prostÅedà a původ Å¡lechtického rodu, nÄco jiného nÄmecká národnost a nÄco jiného státnà pÅÃsluÅ¡nost. LichtenÅ¡tejnský knÞecà rod byl po generace souÄástà nÄmeckojazyÄného prostÅedà stÅednà Evropy, ale jeho pÅÃsluÅ¡nÃci byli obÄany samostatného LichtenÅ¡tejnského knÞectvÃ. To existovalo jako suverénnà stát a po prvnà svÄtové válce se orientovalo na neutrálnà Švýcarsko. Spor o národnost nenà žádným novodobým výmyslem knÞecà rodiny. Äeskoslovenské úÅady opÅely své rozhodnutà o konfiskaci mimo jiné o sÄÃtacà arch z roku 1930, v nÄmž mÄla být u knÞete FrantiÅ¡ka Josefa II. zaznamenána nÄmecká národnost. LichtenÅ¡tejnská strana ale zpochybÅuje, že se k nà knÞe skuteÄnÄ pÅihlásil. Má také námitky k okolnostem vzniku a platnosti toho zápisu. NavÃc sÄÃtánà z roku 1930 sice zjiÅ¡Å¥ovalo národnost, ale zpravidla ji urÄovalo podle mateÅského jazyka. Takové kritérium rozhodnÄ nemuselo odpovÃdat tomu, jak ÄlovÄk chápal svou národnà a politickou pÅÃsluÅ¡nost. PrávÄ kvůli složitosti celéâ¦