Konec lakování škodovek v Německu. V nové lakovně v Boleslavi používají pštrosí pera

#Auto

Publikováno: 27.8.2019

Závod v Mladé Boleslavi opouští denně 2300 aut a každé z nich stráví skoro hodinu v lakovně. Původní zařízení takový nával nestíhalo, a tak si občas muselo ulevit dělbou práce. Zatímco Octavie, Rapidy nebo Karoqy dostávaly vždy nátěr z vlastních zdrojů, některé Fabie musely putovat do 700 km vzdáleného Osnabrücku a zpátky. Loni jich takhle pendlovalo 60 000, skoro třetina produkce.

Stávající lakovnu už jednoduše rozšířit nešlo, a tak před dvěma lety přijely bagry, aby se zakously se do jednoho z posledních volných místeček našlapaného výrobního areálu. Právě omezený prostor vysvětluje neobvyklou třípatrovou stavbu, v níž se karoserie vozí nahoru a dolů výtahem.

V nižších poschodích probíhají operace, při nichž se celé karoserie koupají v bazénu. Jde o fosfátování a kataforézu, vytvářející na plechu karoserie nejzákladnější protikorozní povlak. Nová boleslavská lakovna umí auta v lázni i otáčet, díky čemuž aktivní sloučeniny zatečou do všech skrytých koutů a dutin.

Následuje nanášení takzvaného plniče, který zahlazuje nerovnosti povrchu. Když karoserie vyjede výtahem do nejvyššího patra, čeká ji vlastní barevný lak a nakonec ještě bezbarvá vrstva, která vaše auto chrání před drobným mechanickým poškozením a ultrafialovým zářením.

Před nanášením povrchových vrstev je nutné karoserii zbavit všech nečistot a prachu. K tomu slouží speciální kartáče z peří pštrosa emu. Žádný syntetický materiál se dosud nevyrovná jeho antistatickým vlastnostem.

Jednotlivé vrstvy laku se musejí důkladně vyhřát při teplotách kolem 170 °C. A tady přichází první velká finta nové lakovny. Zatímco dříve sušení probíhalo v rovnoměrně vytápěné komoře, tady horký vzduch proudí z trysek k přesně určeným místům karoserie.

Spotřeba tepla díky tomu klesla o 20 %, přitom je zajištěno vyrovnání teplotních rozdílů mezi tlustšími a tenčími plechy. V tom zároveň tkví druhý unikát nové linky: v budoucnu dokáže lakovat i elektromobily. Právě ty mají složitější strukturu podlahy s elementy různé tloušťky. Jde totiž o deformační zónu, při nehodě musí chránit baterii.

Laky se nanášejí elektrostaticky. Kapičky barvy jsou nabité elektrickým nábojem a uzemněná karoserie je přitahuje. Díky tomu se tvoří vysoce rovnoměrný povlak, zároveň jen minimum laku přijde nazmar.

Jisté množství ale i tak uteče, a tady nová lakovna opět šetří. Zatímco dříve se zbytky laku splachovaly vodou a ta se musela chemicky čistit, tady proudící vzduch unáší kapky do filtru s jemně rozemletým vápencem.

Na jeho zrnka se částice laku zachytávají, a když je filtr plný, předá lakovna vápenec blízké elektrárně, která ho použije k odsíření zplodin. Nic tedy nepřijde nazmar, navíc suché čištění ušetří na každém autě dva kilogramy rozpouštědel.

Z nové haly vyjíždějí modely Karoq, Kamiq a Scala v 18 odstínech barev včetně metalických. Roboti dokážou nastříkat i módní dvoubarevné kombinace s odlišnou střechou a sloupky.

Díky snížení spotřeby vody i energie patří nová lakovna Škody k nejekologičtějším závodům svého druhu v Evropě a zapadá do firemního konceptu Green Future. Zaměstná také 650 lidí a její vybudování stálo 5,5 miliardy korun.