Koněvova ulice a Sibiřské náměstí? Česko potřebuje derusifikaci veřejného prostoru
Publikováno: 12.8.2023
NOVÁ ORIENTACE / Ukrajina se odvážně vymaňuje ze sítí ruského imperialismu, který Ukrajincům upírá právo na národní svébytnost a státní suverenitu. Po dekomunizaci, jejímž cílem bylo odstranit z veřejného prostoru názvy a symboly odkazující k sovětskému komunismu, se v souvislosti s agresivní válkou Ruska proti Ukrajině rozběhla i derusifikace, která není ničím jiným než dekolonizací. Ukrajina se zbavuje obrovského množství názvů ulic a náměstí spojených s ruskými dějinami a osobnostmi. Při povrchním pohledu to může být šokující, jenže nejde o prvoplánovou rusofobii, nýbrž odstranění imperiálních značek, jimiž si Ruské impérium a Sovětský svaz kdysi vykolíkovaly sobě podřízené gubernie. Vlastně je to inspirace i pro Česko, neboť někdejší Československo bylo též satelitem sovětsko-ruského impéria. Tento text vyšel v květnu 2022 v Týdeníku FORUM a přinášíme jej všem čtenářům, protože v srpnu oslaví naše noviny dva roky existence. S rozpadem Sovětského svazu roku 1991 sice Ukrajina obnovila státní suverenitu, ale s dekomunizací veřejného prostoru začala až v roce 2015, krátce po Euromajdanu. K historickým názvům se vrátilo asi tisíc měst a obcí, odstraněno bylo více než dva tisíce soch sovětského tyrana Lenina a dalších bolševiků, přejmenováno bylo přes padesát tisíc ulic a náměstí. Během nynější války Ruska proti Ukrajině přistoupily ukrajinské úřady k další fázi, kterou můžeme označit jako derusifikaci. Mizejí tabulky s uličními názvy Moskevská nebo Ruská, ale rovněž Puškinova, Turgeněvova, Tolstého či Gorkého. Proč by takové množství ukrajinských ulic a náměstí mělo nést jména představitelů ruské kultury a umění, když se této cti nedostalo ani významným ukrajinským rodákům nebo osobnostem evropských a světových dějin? Počátky rusifikace a ukrajinský příklad Také v českých zemích nastaly po skončení druhé světové války v roce 1945 názvoslovné orgie. Právě tehdy…