Kontroverzní zákon o obnově přírody v europarlamentu prošel. Europoslanci přesto sčítají škody
Publikováno: 12.7.2023
Zákon o obnově přírody prošel ve středu v europarlamentu prvním čtením. Pro kontroverzní návrh zákona hlasovala solidní většina. 336 europoslanců bylo pro a 300 proti. Zastánci zákona ale přesto nejsou spokojení. „Bohužel prošlo i dost konzervativních pozměňovacích návrhů, takže sčítáme škody,“ okomentoval výsledek europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Návrh zákona pro obnovu přírody (Nature Restoration Law) je klíčovou součástí evropské Zelené dohody, jejímž cílem je stanovit nejambicióznější cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti. Unie by se tak stala lídrem v boji proti klimatu. Norma, kterou představila Komise, počítá s tím, že státy EU zlepší do konce desetiletí stav alespoň 30 procent suchozemských, pobřežních, mořských i sladkovodních ekosystémů, které jsou v současnosti ve špatném stavu. Zákon o obnově přírody europarlament rozděluje. Proti je zejména frakce Evropských lidovců (EPP), podle které kontroverze návrhu odhalila hlubokou propast mezi politiky, kteří věří, že ohledy na klima a přírodu převažují nad všemi ostatními obavami, a těmi, kteří hledají rovnováhu mezi dopadem na změny klimatu a na obyvatele Evropy. "Debata okolo zákona o obnově přírody je v tuto chvíli vykreslená jako spor mezi těmi, kteří chtějí přírodu chránit, a těmi, kterým na ní nezáleží. Tak to ale není a to bych chtěla zdůraznit," řekla deníku FORUM 24 europoslankyně EPP Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s tím, že na tom hlavním, tedy na ochraně a obnově přírody se shodnou snad všichni. Jde ale o to jak. Podle Šojdrové se není možné zaměřovat pouze na obnovu přírody a řešení dopadů klimatických změn a ignorovat veškeré sociální a ekonomické důsledky.