Kostry oblečené do lidské kůže. Před osmdesáti lety byl osvobozen koncentrační tábor Auschwitz
Publikováno: 8.1.2025
Sedmadvacátý leden 1945 je považován za den, kdy byl osvobozen německý koncentrační tábor Auschwitz, jenž je rovněž znám i pod jménem blízké polské obce jako Osvětim. Technicky vzato však o osvobození nešlo, protože sovětské jednotky vstoupily do opuštěného tábora, z něhož krátce předtím uprchli dozorci, kteří hnali v tzv. pochodech smrti vězně s cílem buď je po cestě zlikvidovat, nebo převést do jiného tábora. V opuštěných barácích zůstalo „jen“ asi 7000 lidí, kteří byli natolik nemocní, že nebyli schopni pochodu, a Němci je před příchodem sovětských vojáků nestihli povraždit. Před dvaceti lety byl tento den vyhlášen Valným shromážděním OSN za Mezinárodní den památky obětí holocaustu. V České republice byl z iniciativy České rady pro oběti nacismu a Federace židovských obcí ČR jako významný den připomínán již v roce 2000. Šok, s jakým se první sovětští vojáci v táboře setkali, si nikdo nedokáže představit. Ze vzpomínek mnoha z nich pak tak otřesné obrazy lidského utrpení už nikdy nikdo nedokázal vymazat. V dřevěných barácích totiž ležely živoucí kostry potažené kůží, jež nijak nepřipomínaly lidi, kteří prošli branou této „továrny na smrt“, jak byl tábor později nazýván. Přes milion lidí ve spárech smrti Děsivé označení znělo více než výstižně. Smyslem tábora totiž bylo vězně zavraždit, vyhladit. Počet obětí není zcela přesně znám, ale je odhadován na 1,4 milionu lidí, z nichž většinu tvořili Židé takřka ze všech evropských a i několika neevropských zemí. Většina z těch, kteří byli do tábora deportováni, zde i zahynula. Obří komplex Auschwitz vybudovali Němci nedaleko polského městečka Osvětim (Oświęcim). Jeho základem byly tři části – tzv. kmenový tábor Auschwitz I, jejž tvořily cihlové baráky a jehož symbolem je známá…