Krádež posvěcená zákonem. Lex Schwarzenberg mířil proti jedné osobě a platí dodnes
Publikováno: 6.3.2024
HISTORIE / Rozpálené pražské ulice příliš chodce nelákají, před budovou Ústavodárného Národního shromáždění v blízkosti Národního muzea je však onoho červencového rána roku 1947 živo. Právě sem míří kroky převážné většiny z tří set poslanců, aby rozhodli o osudu majetku hlubocké větve Schwarzenbergů. K posvěcení zákonné cesty pro vyvlastnění obrovského jmění jim budou stačit necelé dvě hodiny. „Nil nisi rectum“ neboli „nic než právo“, hlásá rodové heslo Schwarzenbergů. Ironií osudu se přitom právě tento rod stal obětí účelově přijatého zákona, v jehož jménu mu stát zabral všechen majetek. K jakékoliv nápravě nedošlo dodnes. A to i přesto, že v očích mnoha odborníků je zákon, známý jako Lex Schwarzenberg, černou skvrnou českého práva. Bohatství trnem v oku státu Do Čech přišli Schwarzenbergové z Dolních Frank, z dnešního německého Bavorska, už v 17. století. V roce 1654 se jim podařilo získat inkolát, jakousi dřívější obdobu šlechtického občanství, čímž se zařadili mezi plnoprávné šlechtické rody v Čechách. Zprvu obhospodařovali třeboňské panství, postupně rozšiřovali svou rodovou doménu v jižních Čechách a stali se vůbec jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů v českých zemích. Na počátku 19. století se schwarzenberský rod rozdělil na dvě větve – hlavní a starší větev hlubocko-krumlovskou, takzvanou primogenituru, jíž náleželo například panství Krumlov, Hluboká či Třeboň, a mladší větev orlickou, sekundogenituru, jejímž základem se stalo panství Orlík. Schwarzenbergové z orlické větve přišli o veškerý svůj majetek v Čechách a na Moravě stejně jako ostatní šlechtické rody, tedy po převzetí moci komunisty v roce 1948. Ohromný majetek hlubocko-krumlovské větve však spolkl stát…