Kradou nám slova. Duch nenávisti aneb Co je vlastenectví a co nenávist
Publikováno: 27.6.2024
KOMENTÁŘ / Totalitní režimy si přisvojovaly slova a měnily jejich význam či jej vyprazdňovaly. Dnes ke stejnému počínání nepotřebujeme nikoho, zvládáme to sami a dobrovolně. Svůj totalitní represivní systém komunisté označovali výrazem „lidová demokracie“, což bylo nepravdivé i hloupé, protože demokracie = lidovláda. A „lidová lidovláda“ je hloupá pokroucenina, obzvlášť v režimu, kde vládne vedení jedné politické strany, které s lidem a jeho vůlí nemá nic společného. Tehdy byl pochybný i výraz „volby“, který implikoval, že jde o voličovo svobodné rozhodnutí, zatímco ve skutečnosti se neměl mezi kým rozhodovat, protože měl volbu jedinou. Prznění jazyka Ještě více se v prznění jazyka vyžívali nacisti, například slovům „antisemitismus“ a „rasismus“ dali kladnou hodnotu, ba dokonce si vymysleli novou rasu (německou / árijskou), „životní prostor“ byl určen jen jejich národu, nikoli všem, smyšlené „židovské spiknutí“ bylo hnacím motorem jejich činů a umožňovalo jim paušalizaci: všichni Židé mohou za… A následnou likvidaci Židů. Pozadu nezůstává ani současný autokratický fašizující režim v Rusku. S nástupem Putina do prezidentského úřadu se zrodil nový druh politiky, známý pod přízviskem „řízená demokracie“. K autorství této technologie moci se hlásí Vladislav Surkov, bývalý tajemník šéfa Jelcinova štábu a specialista na PR. Spočívá v inscenované situaci, v níž doposud neznámý či málo známý kandidát využije uměle vyvolaných krizí k získání moci. Tak to udělal Putin před svým prvním zvolením prezidentem. V září 1999 došlo v několika ruských městech k sérii výbuchů, při nichž zahynuly stovky lidí. Pracovalo se i s variantou, že pachateli byli důstojníci FSB (dříve KGB): například v Rjazani místní tajná služba zatkla…