Král Králů: Jiří Sovák jako montér, který se stane regentem v politické grotesce Martina Friče
Publikováno: 16.3.2025
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / „U Friče byla práce hrou,“ napsal o režiséru Martinu Fričovi (29. 3. 1902 – 26. 8. 1968) Jiří Sovák. „Frič vlastně točil bez klapky a my na place ani nevěděli, kdy se jede naostro, kdy se která scéna natočila. U něj vládla pohoda, klid, volnost – a práce se stihlo dost. Jakoby mimochodem.“ U filmu začínal Frič jako návrhář plakátů a prošel pak u něj prakticky všemi profesemi, jeho stěžejním žánrem se staly komedie – ne náhodou nese střihový dokument o něm název Muž, který rozdával smích (Vladimír Sís, 1972). Do stejné kategorie patří i politická groteska Král Králů (1963). Pozoruhodné je už složení autorského triumvirátu, který za snímkem stojí. Kromě Friče jej tvořil autor námětu Jiří Weiss (1913–2004), sám také úspěšný režisér, za války dokumentarista ve službách čs. exilové vlády, pak autor například dramat Vlčí jáma (1957) či Romeo, Julie a tma (1959). S Fričem se znal od svých režijních počátků krátkým filmem Lidé na slunci (1935). A třetím do hry byl autor scénáře Jiří Mucha (12. 3. 1915 – 5. 4. 1991), někdejší válečný zpravodaj britského rozhlasu, po válce novinář a rychle se etablující spisovatel, v letech 1951–1954 politický vězeň za údajné vyzvědačství. Komedie záměn Prolog příběhu je exotický a odehrává se kdesi na poušti. Muž na oslu objeví uprostřed širých pouštních dun havarované auto a vedle něj jeho bezvládného řidiče. Naloží muže na osla, doveze do oázy, předá do lékařské péče a v němém dialogu nechá na sebe písemný kontakt: Alois Králů, Praha – Libeň, Sedlecká…