"Královna se mračí." Meloniová, kterou nahněval summit, může zvrátit síly v EU
Italská premiérka sotva pozdravila novináře, když v pondělí v noci odjížděla z unijního summitu v Bruselu. Důvod byl prostý.
Publikováno: 19.6.2024
Důvod pro to byl jednoduchý. Giorgia Meloniová je jedním z mála vítězů eurovoleb mezi současnými lídry sedmadvacítky. Na domácí půdě posílila, přesto ji v Bruselu nepřizvali k debatě o nových jménech do vrcholných funkcí v Evropské unii.
Diskuse se měla odehrát na neformální večeři premiérů a prezidentů, předcházela jí ale uzavřená debata skupinky šesti lídrů ze tří hlavních frakcí v Evropském parlamentu. A mezi těmito politiky - vždy po dvou za lidovce, socialisty a liberály - se dohodla jména do vedení Evropské komise a dalších institucí.
Meloniová nebyla pozvaná, protože v tu chvíli ještě zastupovala v pořadí čtvrtou frakci Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Tam patří také ODS se třemi europoslanci. Ve středu se ECR rozšířila o několik dalších jednotlivců na 83 a stala se tak třetí nejsilnější.
Reakce italské premiérky na separátní schůzku byla podle diplomatů ostrá. Meloniová se pustila do francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, německého kancléře Olafa Scholze, polského premiéra Donalda Tuska a dalších "viníků" za to, že všechny ostatní nechali čekat, mezitím co mezi sebou "pekli" dohodu předloženou zbytku jako hotovou věc. "Nic takového nebudu akceptovat," řekla pak reportérům v Bruselu Meloniová.
Technicky vzato by se ostatní lídři nemuseli nespokojeným postojem Meloniové zabývat. Jména pro všechny čtyři top funkce v EU - vedení Evropské komise či Evropské rady - jsou už víceméně vybraná a k oficiálnímu potvrzení nominace stačí souhlas zhruba dvou třetin šéfů států a vlád, ten od italské premiérky tak není potřeba.
Izolace Meloniové by se ale mohla vymstít jinde. Hlavní představitelka frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) si zatím drží od těla maďarský vládní Fidesz. Podle italských médií se Meloniová v pondělí sešla s premiérem Viktorem Orbánem a naposledy tehdy mu řekla, že členství jeho strany v ECR nyní není na pořadu dne.
Fidesz dodal do europarlamentu 11 poslanců, k Meloniové chce, a pokud by ho ECR k sobě vzala, rázem by se z ní stala početně třetí nejsilnější frakce, čímž by vystřídala na této pozici liberály. Rozdíl mezi liberály a ECR činí jen čtyři mandáty.
O to větší rozdíl a potenciální politické zemětřesení by způsobilo spojení sil mezi Meloniovou a stranou Marine Le Penové. Ta drtivě vyhrála francouzské eurovolby a do Štrasburku vyslala 30 zástupců.
Le Penová si chce získat přízeň italské političky a už před eurovolbami jí nabídla "partnerství vlasteneckých sil" v Evropě. Francouzská krajní pravice je hlavní silou ve frakci Identita a demokracie (ID, patří tam i česká SPD), která má teď jen 58 členů.
Pokud by do ECR vstoupilo francouzské Národní sdružení a přidali se orbánovci, rozvrátilo by to stávající proevropskou většinu v parlamentu složenou z lidovců, socialistů a liberálů. Také Le Penovou si ale dosud Meloniová držela od těla.
Právě směrování italské premiérky z hlavního proudu unijní politiky k Le Penové by ale mohlo její dosavadní strategii kooperativní političky změnit. "Na summitu se zabilo hodně dobré vůle," komentoval mimo záznam pondělní "ponížení" Meloniové unijní diplomat citovaný deníkem Financial Times.
"Nezahrnout Giorgii je riskantní. Většina v europarlamentu je křehká a zúčastněné frakce budou občas potřebovat také její hlasy. Meloniová je schopná hlasy dodat," řekl k tomu analytik italské scény Ernesto Di Giovanni.
První důležité hlasování bude o nové šéfce Evropské komise. Aby Ursula von der Leyenová obhájila svou funkci, potřebuje 361 hlasů. Koalice lidovců, socialistů a liberálů má nyní okolo 400 členů. Před pěti lety měla mnohem silnější většinu, a i tak von der Leyenová prošla jen o devět hlasů.