Kreml potlačil klidné protesty. Teď se dočkal partyzánského odboje
Publikováno: 5.9.2023
Protiválečné hnutí, které se objevilo v prvních dnech invaze Ruska na Ukrajinu, se zdálo být smeteno vlnou represí. Po zničení mírové opozice byl ale Kreml konfrontován s partyzánským odporem. Ten má různé podoby a motivace. "Během plnohodnotné invaze bylo zadrženo nejméně 20 tisíc jeho odpůrců; 7.500 jich bylo obviněno ze správních deliktů a 636 z trestných činů, spočítal lidskoprávní projekt OVD-Info," píše web Russian.eurasianet.org. Podle mluvčího organizace Dmitrije Anisimova tyto údaje nejsou kompletní, protože ne všechny protiválečné případy jsou zveřejněny. Dvě třetiny (15 tisíc) zadržení se odehrály v prvním měsíci po invazi v podobě masových. Pak zákony trestající "diskreditaci" a "falešné zprávy" o armádě způsobily, že cena za vyjití na náměstí byla příliš vysoká. Jejich počet klesl na 461 v dubnu, 247 v květnu, 107 v červnu a tak dále. Podzimní mobilizace vedla k nové vlně protestů. Počet správních řízení zahájených za "diskreditaci armády"nejvyššího bodu dosáhl v dubnu 2022 (949 případů) a nejnižšího v červenci 2023 (135). Teď byly mírové mírové protesty – shromáždění, petice, prohlášení – nahrazeny "partyzánskými" akcemi – od letáků a graffiti po žhářské útoky na vojenská náborová střediska a sabotáže na železnici. Od začátku války každý měsíc hořela vojenská náborová střediska, policejní stanice, místní správy, kanceláře Jednotného Ruska, náborové stany a podobně. Celkem bylo podle Mediazony od února 2022 do konce července 2023 zaznamenáno 113 útoků na vojenské komise a další státní instituce. "Příběhy mnoha ‚partyzánů‘ svědčí o tom, že Rusy k radikálním činům často vede strach o osud svých blízkých…