Kreml se znovu střelil do vlastní nohy. Jestli takhle vede i válku, není divu, že propadá frustraci
Publikováno: 19.9.2026
GLOSA / Za dobu, co vede plnohodnotnou válku proti Ukrajině, není Putinovo Rusko stále schopné odhadnout reakci Západu na jeho provokace a výhrůžky. A pak se diví a ve svém „vyzývavém“ chování i rétorice přitvrzuje. Jako třeba v posledních týdnech a měsících. Záměr je všeobecně známý: zastrašit protivníky, kteří podporují Ukrajinu a připravují se na potenciální střet s ruským agresorem. Je to stále dokola, ale Kreml ne a ne se poučit. Nejvýraznějším příkladem toho, co nechtěl, ale čeho svým chováním docílil, je vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Obě země se rozhodly přidat ke spojencům po začátku ruské invaze na Ukrajinu. V Rusku to nesli hodně nelibě. Prý ať si NATO nemyslí, že odteď je Balt jejich. Jenže sérií aktivit, které tam vedly například k přerušení podmořských kabelů, občasným narušováním vzdušného prostoru nebo zbrojením u východní hranice NATO, vyvolali u spojenců včetně aliančních nováčků ještě větší ostražitost a potřebu zbrojit a třeba se i připojit k francouzskému programu jaderného odstrašení. Poslední případ, který vyvolal opačnou reakci, než jaká by se Kremlu líbila, je z tohoto týdne. Ruská fregata v pondělí vypálila dvě signální světlice na dánský vojenský vrtulník v mezinárodních vodách poblíž Gedseru, nejjižnějšího bodu Dánska v Baltském moři. Incident byl pro jeho posádku, která prováděla „rutinní fotodokumentaci“ ruského plavidla, velmi nebezpečný. „Rusko chce zastrašovat a rozsévat rozpory. Naší odpovědí je semknout se ještě více a posílit obranu Dánska a Evropy,“ prohlásila bez zaváhání dánská premiérka Mette Frederiksenová. V pátek pak…