Kreml už nepředstírá normální život. Ani růst cen ropy nespasí propad rozpočtu, říká analytik Šelin
Publikováno: 20.3.2026
Ruská rozpočtová krize se prohlubuje natolik, že ani trvalý růst cen ropy vyvolaný turbulencemi v Hormuzském průlivu nedokáže zacelit rostoucí deficit. Tlak na ruské finance zesílil do té míry, že Kreml urychleně přistupuje k utahování fiskální politiky „Tlak na ruské finance narostl tak akutně, že ani trvalý prudký růst cen ropy vyvolaný turbulencemi v Hormuzském průlivu nebude stačit k zacelení prohlubujícího se deficitu,“ uvádí analytik Sergej Šelin v článku pro The Moscow Times. I přes rostoucí ceny ropy začali Putinovi technokrati nový cyklus lokálních škrtů, přísnějšího šetření ubývajících rezerv a kreativního účetnictví. Změna začala nenápadně. Tři dny před zahájením americko-izraelské kampaně proti Íránu vystoupil premiér Michail Mišustin ve Státní dumě a naznačil ostrý a pravděpodobně nepopulární obrat v hospodářské politice. Na dotaz loajálního poslance Andreje Makarova, jak vláda hodlá řešit deficit, Mišustin odpověděl, že on a vysocí úředníci strávili s prezidentem „mnoho, mnoho hodin“ hledáním nejlepšího řešení. Takové vyjádření v ruském systému není náhodné. Signalizuje, že rozhodnutí už padlo na nejvyšší úrovni a není o čem diskutovat. Brzy poté vyšlo najevo, že vláda pozastavila rozpočtové pravidlo. Toto pravidlo mělo stabilizovat rubl a chránit federální rozpočet před výkyvy cen ropy. Pokud by se ropa Urals prodávala pod hranicí (kolem 60 dolarů za barel), braly by se juany a zlato z Národního fondu bohatství, prodávaly na trhu a výnosy zacelily schodek. „Většinu letošního roku to přesně tak probíhalo. Ceny ropy byly v lednu a únoru nízké, takže příjmy z ropy a plynu činily…