Kreml využívá v Polsku rozsáhlý „ekosystém vlivu“. Patří k němu politici, nacionalisté a sociální sítě
Publikováno: 15.9.2026
Rusko nemůže přímo změnit zahraniční politiku Polska, největšího východního člena NATO a klíčového logistického koridoru vojenské pomoci Ukrajině. Moskva se proto podle rozsáhlé analýzy EK Strategic Communications Center (EK Stratcom) snaží alespoň zvýšit domácí politickou cenu polské podpory Kyjeva. Využívá k tomu síť médií, aktivistů a politických struktur, které se navzájem podporují a dokážou šířit protiukrajinské a protievropské narativy. „Kreml nemusí vytvořit proruské Polsko. Potřebuje Polsko méně schopné podporovat Ukrajinu, méně sebevědomé ve svých aliancích a více pohlcené spory, které Moskva může opakovaně vyhrocovat,“ shrnuje podle EK Stratcom základní cíl této strategie. Analýza popisuje kombinaci konkrétních destabilizačních akcí a následných informačních operací. Jako příklad uvádí listopadový sabotážní útok na železniční trať mezi Lublinem a Varšavou. Polští žalobci jej připsali ruským zpravodajským službám, zatímco ukrajinští představitelé útok spojili s jednotkou GRU 29155. Skutečnost, že jej provedli ukrajinští občané, však poskytla proruským sítím příležitost obrátit pozornost proti Kyjevu. Monitoring citovaný listem Kyiv Post zjistil, že 42 procent online reakcí obviňovalo z incidentu Ukrajinu. Stejný princip se podle organizace StopFake objevil při sporu kolem ukrajinského vojenského titulu „Hrdinové UPA“ v květnu a červnu 2026. Monitoring tehdy zaznamenal 2252 publikací s potenciálním dosahem 34,9 milionu zobrazení. Dezinformační síť Matrjoška navíc šířila falešné články vydávané za obsah evropských médií a doplněné smyšleným prohlášením ředitele muzea Auschwitz-Birkenau. Jedním z hlavních domácích uzlů této infrastruktury je podle EK Stratcom ultranacionalistický deník Myśl Polska. Kolem něj se vytvořil širší ekosystém zahrnující videoplatformu Wbrew Cenzurze, Kluby polské…