Krize na Vltavě. Budoucnost šéfredaktora Fischera je nejistá

#Domácí

Publikováno: 12.12.2018

V redakci kulturní stanice Českého rozhlasu panuje už několik týdnů napjatá atmosféra. Pozice šéfredaktora Petra Fischera, který Vltavu vede od prosince 2016, je nejistá, protože vedení veřejnoprávního média ani tři týdny před koncem roku stále nesdělilo, zda mu prodlouží smlouvu. Na stanici zároveň klesl počet odborných redaktorů, podle mluvčího Jiřího Hošny je problém ve stagnující poslechovosti. S generálním ředitelem Reném Zavoralem by se měl šéfredaktor sejít dnes odpoledne.

Fischer prý od vedení neobdržel žádnou přímou výtku ke své práci, nejasnou situaci však nechtěl víc komentovat. V uplynulých dnech přitom nominoval nového publicistu a hudebního dramaturga, protože stávajícím zaměstnancům končí smlouvy. K návrhům se podle něj zatím nikdo z vedení nevyjádřil.

Fischer je přesvědčen, že se mu během dvouletého působení na Vltavě podařilo prosadit svou vizi - omladit, otevřít a oživit kulturní stanici. Evropská vysílací unie přitom doporučila dát reformě čas tři až pět let..

"Myslím, že se nám podařilo Vltavu otevřít veřejnosti. Je to veřejná služba, to znamená, že řešíme problémy společnosti, mluvíme víc o aktuálních věcech a snažíme se dávat prostor pro reflexi, která v Česku radikálně chybí, nejen v umělecké oblasti," konstatoval Fischer. Právě to však zřejmě vadí rozhlasové radě, která tvrdí, že by na Vltavě měla znít především vážná hudba, přestože vedení veřejnoprávního média zadalo, aby se více otevřela veřejnosti.

Kauza "porno na Vltavě"

Fischer musel v létě hájit dramaturgii stanice poté, co se zdvihla vlna nevole proti odvysílání úryvku z knihy Linie krásy od Alana Hollinghursta. Někteří posluchači si totiž stěžovali, že se v dopoledních hodinách objevila ve vysílání pasáž obsahující slova o "mohutném penisu trčícím nad koulemi". Rozhlasový radní Tomáš Kňourek poté vysílání a Fischerovo vedení stanice ostře kritizoval a dílo označil za pornografii.

Fischer se proti nařčení ohradil s tím, že zmíněná kniha není žádná "oplzlá četba", nýbrž román světoznámého autora oceněný prestižní cenou Man Booker Prize, a že citát byl v rámci vysílání zasazen do jasně daného kontextu a patřičně okomentován autorem pořadu.

Na obhajobu šéfredaktora Vltavy a jeho práce se pak postavilo více než devět set lidí včetně známých osobností kulturního života, kteří v otevřeném dopise žádají ředitele Zavorala, aby Fischer ve funkci zůstal. Mezi kritiky se navíc ozývají hlasy, že celá kauza byla připravená proto, aby Fischerovu práci zdiskreditovala. Mluvčí iniciativy Za otevřenou Vltavu Josef Rauvolf na webu v pondělí zveřejnil otevřený dopis ombudsmanovi Českého rozhlasu, v němž uvádí, že už třikrát psal generálnímu řediteli rozhlasu, ale ten mu prý doposud neodpověděl.

Zájme o stanici stagnuje, říká mluvčí rozhlasu

Situaci na Vltavě řešila na konci listopadu rozhlasová rada, které se zúčastnili i někteří redaktoři. Vedoucí redaktorka oddělení vážné hudby a jazzu Dita Hradecká se na zasedání dotazovala, kdo povede stanici v příštím roce. Jasnou odpověď však nedostala. Ředitel Zavoral k tomu uvedl, že bude mít s Fischerem schůzku a výsledek oznámí 19. prosince. To je podle Hradecké ale vzhledem ke konci kalendářního roku pozdě.

Mluvčí rozhlasu Jiří Hošna k situaci na Vltavě uvedl, že problém je v tom, že se poslechovost rozhlasové stanice výrazně nezlepšila. Podle posledního měření Radioprojektu naladilo před programovými změnami loni na podzim Vltavu každý týden 140 tisíc posluchačů a každý den 47 tisíc posluchačů. Rok po Fischerově programové změně poslouchá Vltavu 137 tisíc lidí týdně a 48 tisíc denně.

"Pro srovnání - před pěti lety Vltavu týdně poslouchalo kolem 200 tisíc příznivců týdně a zhruba 80 tisíc každý den, tj. zhruba o třetinu lidí více než nyní. Otevřeně tedy musím konstatovat, že zájem o jednu z klíčových stanic veřejné služby bohužel stagnuje a pohybuje se kolem historicky nejnižších hodnot za dobu její existence," reagoval Hošna.

Hudební publicistka Hradecká končí v rozhlase koncem prosince, protože jí nebyla prodloužena termínovaná smlouva. V redakci se mluví o tom, že by ji měl nahradit bývalý šéfredaktor Vltavy Lukáš Hurník. Ten nyní vede stanice Jazz a D-dur. Hradecká vidí problém v tom, že na Vltavě ubývá redaktorů, jejichž místa se ruší. "Po optimalizaci odešla jedna vlna, teď končí druhá. Neví se, kdo bude tu práci dělat za lidi, kteří odešli," tvrdí. Podle Hošny však letos klesl počet zaměstnanců jen o devět procent, nejméně ze všech rozhlasových stanic. V redakci se ale mluví o situaci před rozpadem.

Zda se situace na Vltavě zklidní a šéfredaktor Fischer bude ve své práci pokračovat, se ukáže možná už po dnešní schůzce. Na otázku Aktuálně.cz, zda po všech pochybnostech vůči své osobě chce i nadále na Vltavě pracovat, Fischer odpověděl, že počká na rozhodnutí vedení. "Je mi to samozřejmě nepříjemné být v takto vypjatém prostředí. Zároveň ale platí, že rozhlas je lidí a ti mají právo dostat to nejlepší, co lze zde udělat," řekl.

Fischer pracoval mimo jiné v Lidových novinách, kde se v roce 2001 stal hlavním komentátorem. Od roku 2003 působil v české redakci BBC. Tři roky vedl kulturní rubriku Hospodářských novin a byl i jejich analytikem, tři roky šéfoval i kulturní rubrice České televize, kde rovněž moderoval pořady Před půlnocí a Kulturama. Na České televizi má vlastní pořad Konfrontace Petra

Fischera. Za svou novinářskou práci dostal Cenu Rudolfa Medka (2010) a Cenu Ferdinanda Peroutky (2012).