Krize venezuelského režimu. Když se budoucnost nedožije zítřka
Publikováno: 2.8.2024
KOMENTÁŘ / Po zjevně zfalšovaných prezidentských volbách ve Venezuele se „bolívariánský“ autoritářský režim s levicovými mimikry propadl do fatální krize. Otázku, jak se mohl pochybný sociální experiment udržovaný v chodu masivním nasazením kubánských bezpečnostních služeb stát na dlouho idolem západních levičáků, nám ale samotný jeho zánik zodpovědět nedokáže. Inscenace volebního podvodu ve Venezuele byla tentokrát odfláknutá. Režim nejen že opakovaně pod různými záminkami vyřazoval z voleb nominované opoziční kandidáty, ale „pojistil“ se i tím, že neumožnil renomovaným zahraničním pozorovatelům dohlížet na volební proces. Bývalá panamská prezidentka Mireya Moscoso a bývalí prezidenti Kostariky Miguel Ángel Rodriguez, Bolívie Jorge Quiroga nebo Mexika Vicente Fox nemohli přicestovat do země letounem společnosti Copa Airlines kvůli režimem nařízené blokádě venezuelského vzdušného prostoru. Po oznámení výsledku voleb v okamžiku údajného sečtení 80 % odevzdaných hlasů vypukly v ulicích statisícové protesty. Podle zpráv přicházejících v okamžiku vzniku tohoto textu se k opozičním demonstrantům jednotlivě přidávají představitelé ozbrojených složek, ačkoliv hlavní velení armády veřejně podpořilo kandidáta Nicolase Madura, který „vyhrál“ již čtvrté funkční období. Přicházejí také první videozáběry ozbrojených voličů zahánějících na útěk Madurovy uniformované i neuniformované nohsledy. Mezinárodní společenství ovšem Madurovu parodii na svobodné volby neuznává. V reakci na zahraniční kritiku režim v Caracasu okamžitě zpřetrhal diplomatické vztahy s Argentinou, Chile, Panamou, Uruguayí, Kostarikou, Peru a Dominikánskou republikou. Mimořádně pikantně přitom působí fakt, že USA, tedy země, kterou venezuelské úřady div že po vzoru íránských spojenců neprohlašují za „Velkého Satana“, výsledky voleb označily pouze za „podezřelé“. Mezitím latinskoamerické státy, které v minulosti…