Krvavá neděle v Sankt-Petěrburgu aneb Jak rusko-japonská válka ukázala světu slabost Ruska
Publikováno: 8.1.2025
Před sto dvaceti lety se v Sankt-Petěrburgu, hlavním městě Ruského impéria, odehrál strašlivý masakr, který vstoupil do dějin jako krvavá neděle. Když se 22. ledna 1905 (podle juliánského kalendáře 9. ledna) vydala demonstrace 200 tisíc dělníků k Zimnímu paláci, aby ruskému imperátoru Mikuláši II. předala svou petici za zlepšení pracovních podmínek, nikdo z nich neočekával, že se ruské samoděržaví opět projeví v celé své tradiční krutosti – po zákroku vojska zůstaly ležet v krvi takřka dvě stovky mrtvých a tisíc raněných. Ve stejné době zuřila rusko-japonská válka, v níž Rusko, jež se snažilo předstírat, že je moderní evropskou velmocí, dostávalo od Japonců tak říkajíc „na frak“. Byl to šok, který na počátku 20. století spustil první ruskou revoluci. V roce 1894 usedl na trůn ruský imperátor Mikuláš II., samovládce vší Rusi, král polský a velkokníže finský, přičemž místo skutečných reforem a modernizace státu rozvíjel především tradice ruského imperialismu a autokracie. Politická a intelektuální elita s jásotem oživovala velkoruský šovinismus a panslavismus, snila o koloniální expanzi Ruského impéria v Asii i na evropském Balkáně, což ovšem znamenalo cestu ke konfrontaci jak s Japonským císařstvím a Britským impériem, tak s Osmanskou říší a Rakouskem-Uherskem. Imperátor Mikuláš II. otevřeně provozoval agresivní politiku vůči Mandžusku a Koreji, jenže narazil na odhodlaného protivníka, kterým byl japonský císař Mucuhito, posmrtně známý jako Meidži, jenž měl rovněž velmi ambiciózní imperiální plány. Japonský úder proti Rusku Ruská roztahovačnost na Dálném východě podnítila Japonsko v únoru 1904 k překvapivému útoku na tehdy ruský přístav Port Arthur ve Žlutém moři a už 10. února 1904 vyhlásilo Japonské císařství oficiálně Rusku válku. Rusko-japonská válka z let 1904–1905 představovala pro Rusko sérii osudových katastrof, které zatřásly zaostalou eurasijskou…