Kulhavka a slintavka těsně za hranicemi Česka. Je to spiknutí?

Publikováno: 9.4.2025

Místa zasažená vysoce infekční nemocí, která postihuje (nejen) skot, prasata nebo ovce, na Slovensku přibývají navzdory přijatým opatřením. Na začátku dubna se na jihu země vyskytlo v pořadí šesté ohnisko nákazy slintavky a kulhavky. Už dříve Rakousko zavedlo na hranicích se Slovenskem a Maďarskem, což je země,j odkud se nákaza na Slovensko dostala, zákaz dovozu živých zvířat. Opatření na hranicích přijímá i Česká republika, která se podle slov ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) připravuje na výskyt nákazy i v tuzemsku. Vláda v Bratislavě vyhlásila mimořádnou situaci, která nápadně připomíná opatření během pandemie onemocnění covidu-19. Na farmy s výskytem slintavky a kulhavky pošta nedoručuje balíky, zoologické zahrady jsou zavřeny a zrušeny byly také prodeje zvířat. Není se čemu divit. Varovný je scénář z Velké Británie, kterou stejná nákaza zasáhla před 25 lety a byla jednou z nejrozsáhlejších epidemií domácích zvířat za posledních 50 let. V Británii se tehdy vyskytlo více než dva tisíce ohnisek, a právě tomu se nyní Slovensko snaží vyhnout. Slovenský ministr zemědělství vyčíslil škody v desítkách milionů eur. Robert Fico posunul varování ještě dál, když mluvil o tom, že nákaza je ohrožením národně-státních zájmů Slovenska. Pokud by došlo na černý scénář, může celé slovenské zemědělství, ale i hospodářství čelit zásadním problémům. Hned v první dny, kdy se slintavka a kulhavka na Slovensku vyskytla, přijeli do země evropští odborníci, aby sledovali, jak se situace vyvíjí, a odhadli výšku kompenzací za vniklé škody. Rázem se tak Robertu Ficovi členství v sedmadvacítce, na které jinak nenechává nit suchou, hodí. Přesně ta vláda, která kritizuje Brusel za úplně všechno, nyní doufá v solidaritu. I přesto se ale na Slovensku i v Česku šíří dezinformace o tom, že nemůže být…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace