Kult 9. května zavedl až Brežněv. Dnes je ten svátek prožraný moly, říká blogger Arestovyč
Publikováno: 10.5.2024
Den 9. května jako hlavní systémový mýtus Velkého vítězství pozdního SSSR, mýtus, je záležitostí až pozdější doby, píše Oleksij Arestovyč, bloger a bývalý poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Ukrajiny. Čím dále od druhé světové války, tím zoufaleji se Den vítězství slaví, upozorňuje. Arestovyč připomíná, že za prvních dvacet poválečných let se konala jen jedna přehlídka na počest Vítězství, a to 24. června 1945. V sovětském období se Den vítězství na Rudém náměstí slavil 9. května v jubilejních letech 1965, 1975 a 1985. Den vítězství se stal druhým nejvýznamnějším svátkem (po výročí Velké říjnové socialistické revoluce) až při 20. výročí porážky Německa. „Leonid Brežněv zavedl do rituálu 9. května dvě významné změny, které mají dodnes své následovníky: V rámci oslav se koná vojenská přehlídka na Rudém náměstí a recepce v Kremelském sjezdovém paláci; Den vítězství se opět stal dnem pracovního klidu. Každoroční přehlídky se začaly konat až od roku 1995, což bylo na vrcholu první čečenské války. V témže roce (v únoru) byl Den vítězství federálním zákonem zařazen na seznam ‚dnů vojenské slávy Ruska‘,“ shrnuje autor historii svátku. Za vlády Vladimira Putina se důležitost svátku stále stupňovala. Od roku 2007 se při oslavách masově používají stuhy svatého Jiří, které vytlačily sovětské symboly. Od roku 2008 se přehlídka koná opět za účasti vojenské techniky, včetně vojenského letectva. V roce 2012 se v Tomsku poprvé konala akce „Nesmrtelný pluk“. „Jak je vidět, čím dále od druhé světové války, tím zoufaleji se Den vítězství slaví. Bezprostřední vítězové slavili toto datum…