Léčba cly je mnohokrát vyzkoušená nefunkční strategie
Publikováno: 9.4.2025
Americký prezident se rozhodl splnit to, co v kampani sliboval. Zavedl vysoká cla, která v zásadě mění systém mezinárodního obchodu. Volný obchod, který dominoval světovému hospodářství od roku 1945, nejspíš skončí. Je ale možné, že Donald Trump tuto politiku ještě přehodnotí. Některá vyjádření lidí z jeho administrativy této možnosti nahrávají. Jenže tady narážím na další z problematických aspektů Trumpových cel. Sám Trump mluví o tom, že cla rozhodně rušit nebude, a podobně mluví i třeba jeho poradce pro záležitosti obchodu Peter Navarro. Těžko tedy odhadnout, co prezident svými cly vlastně sleduje. Předně je třeba říci, že vysoká a plošná cla brzdí ekonomický růst. A stejně jako každé daňové zatížení snižují spotřebu. Svět si přitom za posledních osmdesát let těmto obchodním bariérám odvykl natolik, že objem hodnoty zboží, které firmy ročně vyvezou a dovezou přes hranice, tvoří čím dál větší podíl celkového ekonomického výkonu planety. Dodavatelské řetězce jsou natolik provázány, že třeba americké automobilky často dovážejí díly, z nichž pak smontují finální produkt, který ale míří zase na export. Spoléhat se tak na to, že cla podpoří domácí výrobu, jako tomu bylo v 19. století, je tedy iluzorní. Protichůdné cíle Donald Trump navíc mluví o tom, že výnosy z cel naplní státní pokladnu, a dokonce možná nahradí příjmy z daní, a odkazuje se na dobu před rokem 1913, kdy Spojené státy neměly daň z příjmu. Ponechme teď stranou, že federální vláda tehdy byla daleko menší, a tak stačily daleko menší příjmy z daní na dovoz. Jde o to, že cla by musela být někde na úrovni 140 procent, aby při současném objemu importovaného zboží plně nahradila výběr daní z příjmu a odvodů. Jenže to…