Ledovce vyvedené z rovnováhy. Grónský taje šestkrát rychleji než před 40 lety
"Ledovce jsou vyvedeny z rovnováhy. Tání se zrychluje a ledový štít ztrácí objem," uvedl jeden z autorů nové studie.
Publikováno: 24.4.2019
Letní sezona v Grónsku obvykle naplno začíná v červnu. Tehdy začne led na povrchu největšího ostrova na světě rychle tát a uvolněná voda stéká do Severního ledového oceánu a Atlantiku. V posledních letech je ale v důsledku globálního oteplování stále více tajícího ledu a sezona se prodlužuje.
V současnosti mizí z Grónska šestkrát více ledu než v 80. letech minulého století, vyplývá ze studie, kterou v pondělí vydal odborný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
Vědci měřili bilanci grónského ledu od roku 1972 do roku 2018. Každé léto určité množství ledu v Grónsku roztaje, v zimě ale díky srážkám a chladnějším teplotám ostrov částečně obnoví svůj ledový plášť. Je to běžný proces, který však narušují stále vyšší teploty v posledních desetiletích.
Od 80. let ledu ubývá víc, než ho v zimě zase vznikne. Zimy jsou mírnější a léta delší a teplejší. Led, který zmizí, se už neobnoví.
Klimatologové studují Grónsko velmi pečlivě, protože v sobě nese takovou masu ledu, která by při kompletním roztání zvedla hladinu oceánů o sedm metrů.
Za posledních osm let přispěly tající ledovce v Grónsku k šestimilimetrovému zvednutí hladiny moří. Od roku 1972 je to přes centimetr. Může se to zdát málo, ale jde o proces, který se snadno odstartuje a těžko se zastavuje. Tím, že masa ledu slábne, se stává náchylnější k vyšším teplotám a taje rychleji.
"Ledovce jsou vyvedeny z rovnováhy. Tání se zrychluje a ledový štít ztrácí objem," cituje americký magazín The Atlantic jednoho z autorů studie, Erica Rignota z amerického vesmírného úřadu NASA.
Zvyšování hladiny světového oceánu se týká desítek milionů lidí. Americká televizní stanice CNN připomíná, že mezi ohrožená místa patří i velkoměsta jako New York, Miami, Los Angeles nebo Tokio. Ve velkých pobřežních městech žije až 50 procent světové populace.
Někteří vědci navíc varují, že lidstvo na měnící se klima, a tudíž i problém tajících ledovců nedokáže reagovat. Například podle studie, kterou nedávno publikoval vědecký časopis The Cryosphere, roztaje do roku 2050 polovina ledovců v Alpách. A to i kdybychom okamžitě přestali produkovat emise skleníkových plynů, protože ledovce reagují na změny klimatu se zpožděním.