Lékárnu neudržím, zvažuji uzavření, varuje lékárnice. S kolegy je zoufalá, chce pomoc

#Domácí

Publikováno: 19.4.2025

Libčice nad Vltavou jsou od Prahy jen několik málo kilometrů, řadu věcí si místní nepochybně vyřídí v hlavním městě. Zdaleka ale ne všechno. Stačí si sednout dopoledne do místní lékárny a během pár hodin je jasné, jak je pro řadu lidí důležitá. A nejen kvůli výdeji léků. Mladý muž žádá o radu, co by mu pomohlo na vysoké teploty a průjem, starší paní si naopak stěžuje na zácpu, další zákaznice řeší, jak lépe pomoci svému dítěti.

Lékárnice Věra Halfarová si sice po příchodu dělá kávu i čaj, ale než se po několika zákaznících k rannímu osvěžení dostane, nápoje jí vychladnou. Kromě toho, že lidem radí, co a jak by jim pomohlo, a zároveň jim vydává léky, tak současně telefonicky řeší dodávky některých léků, komusi vysvětluje nepřehlednost a složitost doplatků a nedostatku některých léků, jiné věci spojené s léky konzultuje s lékaři.

"Nikdo nemá představu, co všechno naše práce obnáší a co všechno musíme řešit. Vůbec se nedivím, že lékárníci odcházející do důchodu jsou vyčerpaní věčným telefonováním, dohledáváním léků i některými občas nepříjemnými pacienty. A mladým se do takové práce nechce," povzdechne si a popisuje, jak zoufale hledá alespoň jednu, dvě lékárnice. "Je to opravdu hrozné. Prostě nemůžu nikoho sehnat. Zvažuji prodej," říká k lékárně v Libčicích nad Vltavou, která je sice vedená jako výdejna léků, ale fakticky tady až na výjimky poskytuje plnohodnotné lékárnické služby. Kromě Libčic má ještě dvě lékárny a patří ke stále menší skupině lékárníků, kteří odmítají být součástí velkých řetězců.

Podle ní je jedním z velkých problémů i samotné finanční ohodnocení lékárníků, protože za posledních deset let šly ceny běžných léků dolů přibližně desetinásobně. Taková informace může mnohé zákazníky lékáren překvapit, protože sami mnohdy neplatí v lékárnách malé peníze, jenže hodně peněz za ně i tak doplácí zdravotní pojišťovny. Naopak ceny inovativních léčiv, která se aplikují pouze na klinikách, dosahují zase astronomických výšin. Z celkového koláče peněz v tomto odvětví jde nejméně právě nezávislým lékárníkům do malých veřejných lékáren.

"U léků na předpis máme často jen minimální marže. Navíc je velmi obtížné se orientovat v neustálých změnách cen a doplatcích, není vůbec výjimkou, že kvůli takovým změnám některé léky nakonec nemáme šanci prodat a musíme je vyhodit. U volně prodejných léků sice můžeme stanovit cenu, jakou chceme, ale vzhledem k cenám řetězců musíme jít často na minimální cenu. Navíc nám státní regulátor do poplatku za výdej položky v receptu nezapočítal vývoj inflace a náklady na digitalizaci lékárenství," vysvětluje Věra Halfarová.

Ona i její kolegové poukazují také na to, že doplácejí na obrovskou neřízenou reklamu řetězců, které mají v Česku na rozdíl od některých jiných zemí volné pole. Denně jsou tak televize a další média plné takové reklamy. "Pacienti potom mají pocit, že u řetězců to je lepší a levnější. Často lákají zákazníky na super ceny, kdy se musím usmívat, protože my máme stejné ceny. A někdy i nižší. Zákazníci prohlédnou, až už bude pozdě a klasické lékárny zejména z menších míst zmizí," varuje. Zároveň podle ní některé reklamy vyznívají tak, že pro pacienta je lepší být nemocný, protože pak se dočká výhod a bonusů. 

Halfarová i další míní, že zmizí ten druh lékárníků, kteří svého zákazníka dobře znají a vědí, co a jak mu pomáhá nebo škodí. Na menších městech už nebude síť klasických lékárníků, za kterými mohli lidé přijít o radu za jako vůbec prvním vystudovaným odborníkem ohledně zdraví. "Moc bych si přála, aby byl náš obor zase pro mladé lidi atraktivní a bylo to jako za první republiky, kdy si lékárníka všichni vážili. Teď z nás dělají jenom prodavače, úředníky a telefonisty, kteří neustále řeší, jestli nějaký lék je a kolik stojí, místo toho, abychom se věnovali pacientovi a dokázali mu dostatečně poradit," loučí se Věra Halfarová.

Lékárníci v Senátu varovali před velkými řetězci

Že je nespokojených lékárníků podstatně víc než Věra Halfarová, se Aktuálně.cz nedávno přesvědčilo v Senátu. Ve Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice se sešli mimo jiné členové spolku Vašilékárníci.cz, kteří senátorům popisovali, v jak špatné situaci jsou a co by měl stát změnit. Přitom často upozorňovali, že trh zcela ovládají dva velké řetězce, proti kterým jsou drobní lékárníci bezmocní.  

"Snažíme se dělat pro zákazníky maximum, chceme jim zajistit všechny léky, o které mají zájem, ale občas je to nemožné. Distributoři často o dodávkách rozhodují podle toho, zda je lékárna součástí řetězců, nebo jestli si u nich objednala léky za dostatečně hodně peněz, jestli jste si u něj neobjednali za málo peněz," vysvětlovala lékárnice Kristýna Pilátová.

Právě lékárníci z okresu Praha-východ a ze zmiňovaného spolku dali dohromady petici pro zajištění rovné dostupnosti léčiv ve všech lékárnách v Česku, kterou podepsalo přes 12 tisíc lidí. Díky tomu se dostali s peticí i na jednání senátního výboru. 

"Jestliže je pacient nemocný, měl by získat v co nejkratší době a za stejných podmínek potřebné léčivo, ať přijde do jakékoliv lékárny. A ne že bude oběhávat a obtelefonovávat lékárny nejen ve svém regionu, ale třeba i přes 100 kilometrů dál," tvrdí lékárník Aleš Nedopil, který je fakticky zástupcem autorů petice.

Po ministerstvu zdravotnictví mimo jiné požaduje, aby jasně řeklo, jak si vlastně představuje budoucnost lékáren, nebo aby změnilo současný systém placení za léky, který je podle něj velmi složitý a pro mnohé lidi nepřehledný a nesystémový.

Na straně těchto lékárníků je i poslanec STAN Jan Kuchař, podle kterého lékárny v řetězcích často dávají přednost prodeji léčiv, u kterých mají vyšší marži. "Pokud jdu s receptem do řetězcové lékárny, jsem přesvědčený, že dostanu jiný lék s vyšší marží, než který jsem měl předepsaný a měl nižší marži. Tvrdí mi, že původní lék nemají, ale já pak v systému zjistím, že patří mezi dostatková léčiva," vysvětluje Kuchař s tím, že dostává spoustu stížností pacientů na podobné chování.

Podle něj by mělo situaci řešit ministerstvo zdravotnictví i politici, a měli by jasně říct, jestli skutečně chtějí, aby v lékárenství vznikal a dále sílil oligopol. "Chceme mít v Česku oligopol, chceme zlikvidovat menší lékárny, které v řadě regionů hrají zásadní roli už proto, že jsou prvním kontaktem pacientů s lékaři? Jestliže nám trh s léčivy vzrostl z 200 miliard na 400 miliard, je to tím, že šly tak nahoru ceny, nebo je to tím, že oligopolizujeme trh?" ptá se Kuchař. 

Na jednání v Senátu na zmiňované výtky reagoval náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček, který nejvíce ze všeho po lékárnících chtěl, aby navrhli konkrétní změny. "Pokud se autoři petice domluví s lékárnickou komorou a osloví naše ministerstvo s návrhem, jak by se měl systém upravit, tak jsme připraveni o tom jednat. My čekáme, co dostaneme, jsme otevřeni dialogu. Nicméně zatím jsme nic nedostali," uvedl náměstek.

Jenže tímto stanoviskem lékárníky ještě více rozhněval. Nelíbilo se jim například to, že odkazoval na lékárnickou komoru. "Jsem strašně smutná, že nás, řadové lékárníky, nepovažujete za své partnery. Máme náš obor rádi, studovali jsme ho, ale pokud nebudeme mít některá léčiva, tak se nám už zákazníci nevrátí a my své lékárny neudržíme," posteskla si směrem k Dvořáčkovi zmiňovaná lékárnice Pilátová.

Předseda spolku Vaši lékárníci CZ Aleš Nedopil zase ministerské úředníky upozorňoval, že organizátoři petice zastupují i pacienty menších veřejných lékáren, když se do petice zapojilo přibližně 100 lékáren z celkem 2500 lékáren v Česku. "Je to dostatečný statistický vzorek k tomu, aby exekutiva už opravdu začala dělat kroky, které povedou k modernímu lékárenství a zdravotním službám, tak jako je tomu například v sousedním Rakousku či Německu," navrhuje Nedopil.  

Přidal se k ní také bývalý provozovatel lékárny Zbyněk Sklenář, který poukázal na množství podpisů pod peticí. "Pane náměstku, to, co říkáte, je naprosto liché. Jestliže petici podepsalo přes 12 tisíc pacientů, tak by ji ministerstvo mělo vzít v potaz a nemělo by se neustále ohánět tím, že je pro něj partnerem jen lékárnická komora," řekl Sklenář, který stejně jako další lékárníci upozorňoval i na stále menší zájem mladých lidí o tuto profesi. "Situace je i v tomto opravdu vážná, napočítal bych zájemce o studium na prstech jedné či dvou rukou," dodal.

U ministra zdravotnictví Válka převládá spokojenost 

Aktuálně.cz mluvilo o situaci ohledně lékáren také s ministrem zdravotnictví a místopředsedou TOP 09 Vlastimilem Válkem. Z jeho slov vyplynulo, že situaci v tomto oboru nepovažuje za tak špatnou, jak ji popisují zmiňovaní lékárníci a petice. Válek považuje síť lékáren v Česku za hodně hustou a fungující.

"Je logické, že velké lékárna má v něčem oproti menším výhody, ale to je přirozené. Pokud jde ale například o distribuci léků, zajistili jsme, že distributoři musí dodat lék do každé lékárny. Zajistili jsme také kontrolu a vymáháme pokuty. Nedochází k žádné diskriminaci malých lékáren, " tvrdí.

Na stížnost lékárníků, že v Česku likviduje konkurence lékárny tak, že blízko nich otevře vlastní lékárnu, což v zahraničí není možné, Válek připustil, že v některých zemích to tak skutečně je. "Je to například v Německu, což já s klidem podpořím, ale je to omezení obchodu a muselo by to navrhnout ministerstvo průmyslu a obchodu, které je proti," uvedl.

Zároveň upozornil, že na rozdíl od Česka je v Německu zásilkový prodej. "Pro pacienty je to velmi výhodné," prohlašuje ministr. Menší lékárníci v Česku jsou ale kategoricky proti tomu. "Já bych asi nebyl zásadně proti, ale za problém považuji to, že bychom dál degradovali vysokoškolsky vzdělaného lékárníka - odborníka. A já jsem přesvědčený, že zejména v menších místech je takový lékárník pro pacienty vůbec první odborný kontakt ohledně jeho nemoci," podotkl. 

Co by ale případně změnil, jsou ceny za volně prodejné léky. "V některých zemích je ze zákona nařízeno, jaký přesně musí být doplatek u volně prodejných léků. Já jsem to u nás navrhoval, ale ministerstvo průmyslu a obchodu bylo zásadně proti. Je to podobné jako byste obchodům zakázal prodej zboží v akcích. Chci to navrhnout do volebního programu na příští volební období, ale musí s takovou změnou souhlasit zmiňované ministerstvo," sdělil Válek.