Leo Herrmann z Lanškrouna jako „manažer sionismu“ a zachránce československých Židů
Publikováno: 19.4.2023
HISTORIE / Leo Herrmann se narodil v Lanškrouně 15. března 1888 do tradiční moravsko-židovské německy hovořící rodiny. Jeho otcem byl Friedrich (Fritz) Herrmann a matkou Anna Herrmann. Ačkoliv víme, že Herrmann hovořil i česky, jeho mateřštinou byla němčina, v níž napsal většinu osobní korespondence a také dosáhl řady literárních úspěchů. Díky svému celoživotnímu zaměstnání na pozici generálního tajemníka sionistické rozvojové agentury Keren ha-Jesod také hovořil výborně anglicky a hebrejsky. Mladý Leo vystudoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, kde jej jako mladého Žida oslovila tehdy se rodící ideologie židovského národního hnutí čili sionismu. Roku 1906 vstoupil do studentského spolku Bar Kochba a v letech 1908–1909 se stal jeho předsedou. Ve spolku měl možnost setkat se s předními osobnostmi pražské i německé židovské komunity a představiteli umírněné odnože, tzv. humanistického sionismu, jako byl Max Brod, Franz Kafka, Šmuel Hugo Bergman a Martin Buber. Posledního jmenovaného pozval do Prahy sám Herrmann a přednášky, které tehdy Buber na půdě spolku přednesl, měly významný vliv na popularizaci sionismu v pražsko-židovském prostředí. Manažer sionistického hnutí Díky vynikajícím manažerským schopnostem a literárnímu nadání se Herrmann propracoval na pozici šéfredaktora několika významných sionistických médií, například pražského listu Selbstwehr roku 1910, nebo berlínského měsíčníku Jüdische Rundschau v letech 1914–1919, kde nastoupil po svém bratranci Hugo Herrmannovi. Přispíval také do vídeňského listu Jüdische Zeitung a brněnského Jüdische Volksstimme. Napsal také několik knih o sionistickém projektu a hebrejském jazyce (Im Kampf Um die Hebräische Sprache, 1915). V dubnu 1913 byl pozván do Berlína, aby se ujal funkce tajemníka exekutivy…