Libanon má konečně opět v čele prezidenta. Pohrozil odzbrojením Hizballáhu
Novým libanonským prezidentem se stal bývalý šéf armády Joseph Aún, který chce odzbrojit militantní hnutí Hizballáh.
Publikováno: 9.1.2025
Novou hlavou Libanonu byl ve čtvrtek po více než dvou letech bez prezidenta zvolen a vzápětí inaugurován Joseph Aún. Jmenovec svého předchůdce se stal 14. prezidentem země poté, co zvítězil v druhém kole parlamentního hlasování i díky tomu, že jeho protikandidát podporovaný militantním hnutím Hizballáh z voleb na poslední chvíli odstoupil.
Joseph Aún pak ve svém prvním projevu k poslancům vzkázal Hizballáhu, že se zasadí o to, aby právo nosit zbraně bylo omezeno výhradně na zástupce libanonského státu. Jasně tak narážel na vojenský arzenál vlastněný Hizballáhem. Po Aúnově projevu propukly v parlamentu ovace, ovšem poslanci Hizballáhu zůstali v klidu, informovala agentura Reuters.
Šedesátiletý Joseph Aún je generál a bývalý velitel libanonské armády. Během své kariéry v armádě získal reputaci silného vůdce, který se postavil proti různým militantním skupinám, včetně ISIS a al-Káidy. V roce 2008 absolvoval vojenský a protiteroristický výcvik ve Spojených státech, jež ho podporují. Jeho vojenská kariéra byla plná kontroverzí, ale také respektu za jeho schopnost udržet stabilitu v zemi. Podle agentury AP byl Aún viděn jako schůdný kandidát právě pro USA i pro Saúdskou Arábii, jejichž pomoc bude válkou zničený Libanon potřebovat.
Aúnův hlavní protikandidát, Sulejman Frangieh, včera z volby odstoupil a podpořil svého soupeře. Ke svému odstoupení se nevyjádřil, spekuluje se o vnitrostranických tlacích. Protože byl Frangieh podporován Hizballáhem, výsledek hlasování ilustruje pokles vlivu této Íránem podporované šíitské militantní skupiny.
Volby se konaly v napjaté atmosféře. Otevřená válka mezi Izraelem a Hizballáhem loni na podzim zasadila šíitské militantní skupině těžké rány, včetně ztráty jejího dlouholetého vůdce Hasana Nasralláha. V sousední Sýrii ztratil Hizballáh významného spojence poté, co tam povstalci minulý měsíc svrhli prezidenta Bašára Asada. V jižním Libanonu platí od konce listopadu křehké příměří.
Situaci komplikuje i samotný politický systém v Libanonu, který je založen na náboženské rovnováze. Moc je rozdělena mezi tři hlavní politické pozice podle náboženských skupin. Prezidentem musí být maronitský křesťan, předsedou vlády sunnitský muslim a šéfem parlamentu šíita.
Prezidentský kandidát musí v parlamentu obdržet minimálně dvoutřetinovou většinu, tak aby byl přijatelný nejen pro křesťanské frakce, ale i pro muslimské. To v minulosti vedlo k patové situaci. Po vypršení mandátu předchozího prezidenta Michela Aúna se stala volba nového prezidenta mocenským bojem mezi dvěma hlavními koalicemi. Prozápadní koalice 14. března a proíránská koalice 8. března, jejíž součástí je i militantní skupina Hizballáh, zablokovaly volby na více než dva roky.