Lichtenštejnové podpořili rozkvět Česka, majetek jim měl být vrácen
Publikováno: 20.5.2023
NÁZOR / Kněžna Ida z Lichtenštejna provdaná za knížete Adolfa Josefa Schwarzenberga založila už v devadesátých letech 19. století v Hluboké nad Vltavou školku pro všechny místní děti, a to nejen schwarzenbergských zaměstnanců. Malí Hlubočané v ní měli pobyt zdarma, dostávali najíst, v zimě i vydatnou hustou polévku. To nebyla náhoda. Byla to otázka výchovy a potvrzuje to fakt, že Lichtenštejnové považovali dobročinnost, podporu vzdělání, věd a umění za samozřejmost. Již otec kněžny Idy, vládnoucí kníže Alois II. Josef, založil vůbec první zemědělskou školu v Rakousku-Uhersku. Dále nechal postavit kostel a obecnou školu v Adamově na Blanensku a trvale podporoval mnoho charitativních institucí a spolků. Ještě dále šel ve veřejných aktivitách jeho syn, nástupce a mladší bratr kněžny Idy, kníže Jan II. z Lichtenštejna. Ten rovněž zřídil mnoho škol, budoval nemocnice a v roce 1889 stál u zrodu úrazové pokladny pro lichtenštejnské zaměstnance, kterou z velké části dotoval ze svých peněz. Zlepšil také pracovní podmínky svým podřízeným, jimž rovněž výrazně zvýšil platy. Nelitoval peněz k tomu, aby pomáhal lidem a charitativním organizacím. Ročně dával na tyto účely kolem 3,5 milionu rakouských zlatých, což se rovná současným cca 100 milionům korun! Byl velkým mecenášem vědy a umění, založil první přírodní rezervaci na Moravě, podporoval turistiku atd. Výčet všech jeho aktivit přesahuje délku tohoto komentáře. Toto veřejné působení výrazně prospívalo i obyvatelům českých zemí. Nové nemocnice, které poskytovaly pomoc potřebným lidem, vyrostly také v Krnově a Valticích. Za II. světové války zaměstnávali Lichtenštejnové i přes odpor gestapa české pracovníky, jejichž příbuzné věznili…