Lichtenštejnsko se kvůli sporu o pozemky s Českem obrátí na evropský soud
Ve sporu jde o zhruba 600 hektarů pozemků u středočeských Říčan.
Publikováno: 19.8.2020
Podle vlády ve Vaduzu české úřady nerespektovaly dostatečně suverenitu Lichtenštejnska, a proto se rozhodla podat u soudu ve Štrasburku mezistátní stížnost. Nepřípustné podle ní je to, že lichtenštejnští státní příslušníci jsou opakovaně označováni za osoby německé národnosti a toto označení je uplatňováno jako základ rozsudků českých soudů.
Konkrétně se mezistátní stížnost týká verdiktů ve sporu o zhruba 600 hektarů lesů u Říčan. V roce 2015 okresní soud uznal, že Nadace knížete z Lichtenštejna má nárok na dědictví těchto pozemků, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale toto rozhodnutí napadl a uspěl. Rozhodnutí pozemky Lichtenštejnům nevydat potvrdily všechny odvolací soudy a letos v únoru nakonec i soud ústavní.
Česko a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, hlavně na Moravě. Vlastnil mimo jiné Lednicko-valtický areál zapsaný na seznam kulturního dědictví UNESCO nebo zámky Bučovice, Plumlov či Velké Losiny.
O dvě třetiny pozemků přišel rod při meziválečné pozemkové reformě, zbylý majetek mu byl zabaven na základě poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Tehdejší československé úřady konfiskaci provedly s poukazem na to, že se lichtenštejnský kníže František Josef II. přihlásil k německé národnosti a v souladu s tím se během války i choval. Lichtenštejnové ale tvrdí, že vyvlastnění bylo neoprávněné, protože vládnoucí kníže se za Němce neprohlásil a byl hlavou suverénního státu, který za války zachovával neutralitu.