Lid je nespokojen, že Rusko válku nevyhrává, ale ne že mu vládnou putinovští šmejdi
Publikováno: 12.10.2023
NÁZOR / „Největší chybou ruského lidu je, že je ve svých vlastních očích vždy bez viny,“ uvedl výstižně ruský spisovatel sovětské éry Jurij Nagibin. Vina a odpovědnost, či spíše domněnka nezodpovědnosti – to jsou základní pojmy, na nichž je založena celá koncepce ruského světa. Troufám si tvrdit, že kdyby tomu bylo naopak, neexistovalo by ani Rusko v současné podobě, válka ani obrovské zmanipulované ruské masy. Zatím je v diskursu, který se objevil, klíčovým tématem kolektivní vina, a především způsoby, jak se jí zbavit, nikoliv důvody pro její projednávání. Řeknu hned – ruská vina, protože Čečenci se z této zóny neúspěšně pokoušeli dostat už několikrát. Totéž lze říci o Tatarech. A představitelů jiných národů se na to nikdo neptal. O ruské vině by se nejednalo pouze v případě, že by byla takto nelidským způsobem zavedena jiná myšlenka, odlišná od ruského světa a obrany ruské kultury. Dnes se v této problematice vymezily tři hlavní směry. První nejsilnější tvoří ti, kteří tuto vinu prohlubují. Jsou to ti, kteří na Ukrajině páchají válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. K nim se těsně přidávají ti, kteří dnem i nocí vyrábějí vražedné zbraně, podílejí se na zajišťování vražedné mašinérie, propagandy pro ruský svět, fungování režimu atd. Druhý, je jich o mnoho méně a týká se těch, kteří si uvědomují míru své viny a snaží se těm prvním vzdorovat. Především eticky, protože fyzicky v Rusku není nic, co by se válce a jejím podporovatelům (aktivním i pasivním) postavilo. Třetí směr charakterizují ti, kteří se snaží stávajícímu stavu…