Lidé v Rusku jsou záměrně uvrhováni do apatie a těžkého spánku, řekl soudu Andrej Pivovarov

<p><img width="504" height="326" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/07/Pivovarov.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="commons.wikimedia.org/CC BY 4.0/Vladislav Postnikov" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/07/Pivovarov.jpg 504w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/07/Pivovarov-300x194.jpg 300w" sizes="(max-width: 504px) 100vw, 504px" /></p><strong>Dne 15. července soud v Krasnodaru odsoudil Andreje Pivovarova, bývalého výkonného ředitele organizace Otevřené Rusko, ke čtyřem letům vězení v trestanecké kolonii, když ho uznal vinným podle článku 284.1 ruského trestního zákoníku za provozování činnosti "nežádoucí organizace". Pivovarov vinu nepřiznal a po celou dobu procesu spojoval trestní stíhání se svou politickou činností. </strong> <a href="https://meduza.io/feature/2022/07/15/vlasti-godami-otbivayut-u-obschestva-zhelanie-uchastvovat-v-politike-to-est-v-zhizni-svoey-strany" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Web Meduza.io</a> přinesl celý text jeho řeči, kterou pronesl 11. července na posledním jednání před vynesením rozsudku. Z této řeči vybíráme některé podstatné části: "Během soudního řízení jsme s mými právníky prokázali, že trestní řízení je neopodstatněné. Žádné nežádoucí zahraniční Otevřené Rusko nikdy neexistovalo. Na mém jednání nebylo nic trestného. Případ proti mně je čistou pomstou za mé názory a politické aktivity. I podle zcela protiústavního a represivního článku 284.1 trestního zákoníku bych měl být zproštěn viny. Vyšetřování nemohlo přinést žádné důkazy o mé vině. Důkazem je svědectví zkorumpovaného propagandisty v televizi NTV a smluvní 'expertiza' skupiny vědeckých šarlatánů, kteří prodávají své svědomí a falešné teze. To je vše, co vyšetřování přineslo po téměř půl roce práce a hodinách sledování. K tomuto případu by nedošlo, kdyby neexistoval politický příkaz k mé izolaci. Ruská společnost byla po léta úřady odrazována od sledování politiky, od účasti na politice – tedy na životě své země. Lidé jsou záměrně a systematicky uvrhováni do apatie, do těžkého letargického spánku. A ti, kteří nesouhlasí s tím, aby usnuli, kteří chtějí zůstat občany, mít vlastní názor, jsou trestně stíháni, vězněni, vyháněni ze země, zastrašováni. Lidé v uniformách, kteří sní o kariéře a prémiích, jsou přesvědčeni, že podáváním žalob chrání zemi, ale ve skutečnosti zašívají rubáš, do něhož ukládají naši budoucnost... Svobodné volby jsou nejúčinnější metodou boje proti zradě. Svobodná shromáždění a manifestace jsou pro lidi způsobem, jak se sjednotit, projevit solidaritu a postavit se za své zájmy. Svobodný tisk je zárukou transparentnosti státní správy, absence korupce a ochrany lidí před nespravedlností. Lidé u moci nechtějí, aby si občané uvědomili, že bezmoc a chudoba jsou přímým důsledkem absence konkurence, opozice, nezávislých médií a odborů v zemi. Kdo se postaví za vaše práva? Koho vůbec zajímá názor lidí, když nejsou volby? U žádného náměstka nebo úředníka nezáleží na jeho efektivitě, ale na jeho loajalitě ke svému šéfovi. Aby byli lidé definitivně odrazeni od zájmu o politiku, jsou proti odpůrcům politiky vedena trestní řízení. Ačkoli se několik tisíc politických vězňů v mnohamilionové zemi nemusí zdát jako závažné číslo. Koho zajímá, co říká chlap v kleci. Plus minus ještě jeden. 'Nyní rychlé odsouzení, vyšetřovatel dostane slíbené nárameníky – a my zapomeneme.' Možná si dokonce myslíte, že stát bojuje s malou skupinou lidí na okraji společnosti. Ve skutečnosti se však bojuje s budoucností. Lidé, kteří se nyní zasazují o pokrok, o změnu vlády, o ukončení válečného konfliktu, chtějí pro naši zemi lepší život, slušnou budoucnost. A právě o to jsme ochuzeni. Čím vyšší je míra represe a čím více zákazů, tím větší kus budoucnosti je nám odebrán. Svůj názor vám snadno dokážu na příkladu z nedávné minulosti. Vraťme se v myšlenkách o deset let zpět. Mnoha lidem se tehdy zdálo, že alespoň ekonomicky se Rusové mohou cítit pohodlně. Před deseti lety mnoho lidí v Rusku nevěnovalo pozornost rostoucí vlně trestních stíhání členů opozice, násilným zásahům proti shromážděním, exponenciálně rostoucí moci bezpečnostních služeb a bezprecedentním volebním podvodům. Mohlo to vadit obyvatelům ropného a plynárenského ráje, kteří žijí z nájmů? Vzpomínáte si na ten pestrý svět levných letů do Středomoří, zahraničních aut s levným úvěrem, nákupů v Ikea, světových premiér v kině ve vaší ulici? Vzpomínáte si na dobu, kdy ruští vojáci neumírali v cizích zemích? Mysleli jste si, že tento rozsáhlý, bohatý a požitky naplněný svět je neměnný. Zdálo se vám, že to tak bude vždycky. Tehdy jsme řekli, že naše země je na nebezpečné cestě. Říkali jsme, že neodstranitelnost a nekontrolovatelnost moci nevede jen ke korupci a ochablosti. Řekli jsme, že autoritářství je cesta do propasti. Přišli a prohledali naše domy. Byli jsme zatčeni. Byli jsme umlčeni. Ale je tu jeden problém: historie nám ukázala, že jsme měli pravdu. Můžete se podívat, kde se naše země nachází v roce 2022. Všichni nyní chápete, do jaké propasti se řítí. A před námi jsou jen nové zákazy, omezení a policejní auta. Pravda, tentokrát s toaletami. To jsou podněty, které slyšíme od poslanců a úředníků. Možná jsou tedy tyto iniciativy, zákazy a obušky nežádoucí, pokud se kvůli nim život jen zhoršuje. Přesně o tom jsem chtěl mluvit od řečnického pultu. Jenže ne od soudu, ale z dumy. Proto jsem byl trestně stíhán, proto si vymysleli historku o ‚nežádoucí‘ organizaci. Pravda je silnější, toho se represivní aparát bojí. Proto jsem teď tady, když jsem si už více než rok odseděl ve vazební věznici v Krasnodaru. Přesto věřím, že se situace v naší zemi změní... Miluji svou zemi a věřím, že si zaslouží budoucnost, aby šla kupředu, a ne aby se propadala do minulosti. A i když jsou nyní ti, kdo mluví za budoucnost, pošlapáváni a zavíráni do vězení, vím, že pokrok je nezastavitelný, změny k lepšímu jsou nevyhnutelné a nejsou daleko. Uvidíme se v našem novém, vytouženém a otevřeném Rusku. Pojďme to zvládnout!"

#Hlavní stránka #Zprávy #Andrej Pivovarov #lidská práva #Rusko

Publikováno: 16.7.2022

Dne 15. července soud v Krasnodaru odsoudil Andreje Pivovarova, bývalého výkonného ředitele organizace Otevřené Rusko, ke čtyřem letům vězení v trestanecké kolonii, když ho uznal vinným podle článku 284.1 ruského trestního zákoníku za provozování činnosti "nežádoucí organizace". Pivovarov vinu nepřiznal a po celou dobu procesu spojoval trestní stíhání se svou politickou činností. Web Meduza.io přinesl celý text jeho řeči, kterou pronesl 11. července na posledním jednání před vynesením rozsudku. Z této řeči vybíráme některé podstatné části: "Během soudního řízení jsme s mými právníky prokázali, že trestní řízení je neopodstatněné. Žádné nežádoucí zahraniční Otevřené Rusko nikdy neexistovalo. Na mém jednání nebylo nic trestného. Případ proti mně je čistou pomstou za mé názory a politické aktivity. I podle zcela protiústavního a represivního článku 284.1 trestního zákoníku bych měl být zproštěn viny. Vyšetřování nemohlo přinést žádné důkazy o mé vině. Důkazem je svědectví zkorumpovaného propagandisty v televizi NTV a smluvní 'expertiza' skupiny vědeckých šarlatánů, kteří prodávají své svědomí a falešné teze. To je vše, co vyšetřování přineslo po téměř půl roce práce a hodinách sledování. K tomuto případu by nedošlo, kdyby neexistoval politický příkaz k mé izolaci. Ruská společnost byla po léta úřady odrazována od sledování politiky, od účasti na politice – tedy na životě své země. Lidé jsou záměrně a systematicky uvrhováni do apatie, do těžkého letargického spánku. A ti, kteří nesouhlasí s tím, aby usnuli, kteří chtějí zůstat občany, mít vlastní názor, jsou trestně stíháni, vězněni, vyháněni ze země, zastrašováni. Lidé v uniformách, kteří sní o kariéře a prémiích, jsou přesvědčeni, že podáváním žalob chrání zemi, ale ve skutečnosti zašívají rubáš, do něhož ukládají naši budoucnost... Svobodné volby jsou nejúčinnější metodou boje proti zradě. Svobodná shromáždění a manifestace jsou pro lidi způsobem, jak se sjednotit, projevit solidaritu a postavit se za své zájmy. Svobodný tisk je zárukou transparentnosti státní správy, absence korupce a ochrany lidí před nespravedlností. Lidé u moci nechtějí, aby si občané uvědomili, že bezmoc a chudoba jsou přímým důsledkem absence konkurence, opozice, nezávislých médií a odborů v zemi. Kdo se postaví za vaše práva? Koho vůbec zajímá názor lidí, když nejsou volby? U žádného náměstka nebo úředníka nezáleží na jeho efektivitě, ale na jeho loajalitě ke svému šéfovi. Aby byli lidé definitivně odrazeni od zájmu o politiku, jsou proti odpůrcům politiky vedena trestní řízení. Ačkoli se několik tisíc politických vězňů v mnohamilionové zemi nemusí zdát jako závažné číslo. Koho zajímá, co říká chlap v kleci. Plus minus ještě jeden. 'Nyní rychlé odsouzení, vyšetřovatel dostane slíbené nárameníky – a my zapomeneme.' Možná si dokonce myslíte, že stát bojuje s malou skupinou lidí na okraji společnosti. Ve skutečnosti se však bojuje s budoucností. Lidé, kteří se nyní zasazují o pokrok, o změnu vlády, o ukončení válečného konfliktu, chtějí pro naši zemi lepší život, slušnou budoucnost. A právě o to jsme ochuzeni. Čím vyšší je míra represe a čím více zákazů, tím větší kus budoucnosti je nám odebrán. Svůj názor vám snadno dokážu na příkladu z nedávné minulosti. Vraťme se v myšlenkách o deset let zpět. Mnoha lidem se tehdy zdálo, že alespoň ekonomicky se Rusové mohou cítit pohodlně. Před deseti lety mnoho lidí v Rusku nevěnovalo pozornost rostoucí vlně trestních stíhání členů opozice, násilným zásahům proti shromážděním, exponenciálně rostoucí moci bezpečnostních služeb a bezprecedentním volebním podvodům. Mohlo to vadit obyvatelům ropného a plynárenského ráje, kteří žijí z nájmů? Vzpomínáte si na ten pestrý svět levných letů do Středomoří, zahraničních aut s levným úvěrem, nákupů v Ikea, světových premiér v kině ve vaší ulici? Vzpomínáte si na dobu, kdy ruští vojáci neumírali v cizích zemích? Mysleli jste si, že tento rozsáhlý, bohatý a požitky naplněný svět je neměnný. Zdálo se vám, že to tak bude vždycky. Tehdy jsme řekli, že naše země je na nebezpečné cestě. Říkali jsme, že neodstranitelnost a nekontrolovatelnost moci nevede jen ke korupci a ochablosti. Řekli jsme, že autoritářství je cesta do propasti. Přišli a prohledali naše domy. Byli jsme zatčeni. Byli jsme umlčeni. Ale je tu jeden problém: historie nám ukázala, že jsme měli pravdu. Můžete se podívat, kde se naše země nachází v roce 2022. Všichni nyní chápete, do jaké propasti se řítí. A před námi jsou jen nové zákazy, omezení a policejní auta. Pravda, tentokrát s toaletami. To jsou podněty, které slyšíme od poslanců a úředníků. Možná jsou tedy tyto iniciativy, zákazy a obušky nežádoucí, pokud se kvůli nim život jen zhoršuje. Přesně o tom jsem chtěl mluvit od řečnického pultu. Jenže ne od soudu, ale z dumy. Proto jsem byl trestně stíhán, proto si vymysleli historku o ‚nežádoucí‘ organizaci. Pravda je silnější, toho se represivní aparát bojí. Proto jsem teď tady, když jsem si už více než rok odseděl ve vazební věznici v Krasnodaru. Přesto věřím, že se situace v naší zemi změní... Miluji svou zemi a věřím, že si zaslouží budoucnost, aby šla kupředu, a ne aby se propadala do minulosti. A i když jsou nyní ti, kdo mluví za budoucnost, pošlapáváni a zavíráni do vězení, vím, že pokrok je nezastavitelný, změny k lepšímu jsou nevyhnutelné a nejsou daleko. Uvidíme se v našem novém, vytouženém a otevřeném Rusku. Pojďme to zvládnout!"