Lidskou osobnost tvoří přes tisíc rozdílů v naší DNA, zjistila studie
Publikováno: 6.9.2026
Lidskou osobnost tvoří tisíce drobných rozdílů v DNA, z nichž každý přispívá jen nepatrně. Dosud nejrozsáhlejší genetická analýza takzvané velké pětky osobnostních rysů identifikovala 1260 genetických variant spojených s tím, nakolik jsme například společenští, svědomití, otevření novým zkušenostem nebo náchylní k úzkostem. Studie zveřejněná 2. září v časopise Nature zároveň ukazuje, že genetika rozhodně neurčuje lidskou osobnost sama. Mezinárodní tým vědců spojil data ze 46 výzkumných souborů. Podle konkrétního zkoumaného rysu tak měli badatelé k dispozici genetické a osobnostní údaje od 611 tisíc až po více než 1,13 milionu lidí. Zaměřili se na pět základních osobnostních rysů známých jako Big Five neboli velká pětka: extraverzi, přívětivost, svědomitost, neuroticismus a otevřenost zkušenosti. Extraverze přitom zahrnuje například společenskost, asertivitu a energičnost, přívětivost souvisí se soucitem, respektem a důvěrou, svědomitost s organizovaností a odpovědností. Neuroticismus popisuje sklon k úzkostem, depresivnímu prožívání či emoční nestabilitě a otevřenost zkušenosti zase představivost, zvědavost a citlivost k novým podnětům. Vědci následně hledali statistické souvislosti mezi výsledky osobnostních dotazníků a přibližně deseti miliony drobných rozdílů v DNA. Objevili 1260 nezávislých variant, jejichž spojení s některým z pěti osobnostních rysů překročilo přísnou hranici statistické významnosti. Celkem 824 z nich, tedy zhruba 65 procent, leželo v oblastech genomu, které s příslušným osobnostním rysem předchozí výzkumy nespojovaly. Nejvíce takových genetických stop našli vědci u neuroticismu, konkrétně 706. S extraverzí jich spojili 258, se svědomitostí 131, s otevřeností zkušenosti 126 a s přívětivostí 39. Proti předchozím genetickým studiím osobnosti jde u jednotlivých rysů o několikanásobný nárůst…