Lipavský: Manželství pro všechny má být samozřejmostí, odkládání přijetí nás posouvá na okraj vyspělého světa
Publikováno: 7.8.2023
V pondělí začíná festival Prague Pride, který je oslavou různorodosti a také příležitost pro českou společnost ukázat, že LGBTQ+ lidé nejsou českou společností přehlíženi a vytlačováni do ústraní. A protože chci veřejně podpořit myšlenku manželství pro všechny a protože věřím, že všichni lidé jsou si rovni, na Prague Pride opět rád půjdu. Tématem letošního festivalu jsou možná trochu překvapivě tradice. Slovo, kterým se tak rádi ohánějí ti, kteří odmítají manželství pro všechny. Jenže je to lichý argument – co je tradiční, nemusí být automaticky přínosné. Volební právo pro ženy, osmihodinová pracovní doba nebo třeba svoboda vyznání jsou jasnými důkazy toho, že proměnit zažité danosti může společnosti výrazně prospět a posunout ji dál. Paradoxně právě institut manželství je pod tlakem většinové společnosti na ústupu. Lidé se méně berou a více rozvádějí. Statistiky mluví jasně. Proto bych si uměl představit, že lidé hájící tradiční sňatek dvou milujících osob přivítají s otevřeným náručím snahu institut manželství rozšířit. Nikoliv že se zakopou do ideologického zákopu kulturní války importované od Republikánské strany z USA. Má to smutné projevy, jako když se dočítáme, že hudební festival měl u vstupu problém s lidmi s duhovými symboly nebo že hlavní město Praha pod novým primátorem chtělo omezit podporu festivalu Prague Pride. Je pravda, že práva sexuálních menšin jsou v tuto chvíli tématem bytostně politickým. A zůstanou jím do té doby, dokud gayové, lesby a další nebudou mít stejná práva jako heterosexuální majorita. Proto jsem také nechal na Černínský palác vyvěsit duhový prapor. Za stále nebezpečnější vnímám snahu vtělit…